Berlín přispěje klubům na odhlučnění. Chce tak pomoct řešit spory s nájemníky domů

Klub – party

V Berlíně vstoupil v platnost program na ochranu proti hluku. Město se chystá přispět klubům na zvukovou izolaci a pomoct tak řešit spory mezi podniky a nájemníky domů.

Německá metropole proslulá svým nočním životem se podle webu Tagesspiegel často potýká se stížnostmi obyvatel, kterým hluk v nočních hodinách vadí. Město ale považuje hudební podniky za ekonomicky výhodné, a usiluje proto o vzájemné smíření. Kluby a hudební podniky, které si nemohou dovolit vlastní zvukovou izolaci, tak mohou nyní požádat o podporu financovanou státem. Program může poskytnout každému žadateli dotaci až 50 000 eur, „projekty mimořádného významu“ mohou získat dokonce 100 000 eur. Kluby se budou muset na investici podílet 10 až 20 % celkové částky. Mají povinnost také zůstat v provozu minimálně následující dva roky, jinak od nich město bude peníze požadovat zpět. Žádosti jsou k dispozici online od tohoto týdne. Model vychází z programu, který již funguje v Hamburku. I druhé největší německé město se tak pokouší udržet centrum obyvatelné bez toho, aby z něj muselo odsunout noční život.

Podívejte se také na Kdo vydrží v Berlíně? Obyvatelé „chudého, ale sexy města“ se pustili do boje o svoje čtvrtě nebo „Praha by měla být známá kluby a galeriemi, ne kvůli stag parties,“ říká první „noční starosta“.

Spustit audio
autor: David Krkoška
  • Středomoří se ohřívá rychleji než zbytek světa. Sever musí Jihu pomoci, říkají autoři studie

    14. říjen 2019
    Itálie a Středozemní moře

    S klimatickou změnou se potýká celý svět. Jedním z nejpostiženějších míst je však Středomořská pánev, někteří vědci tvrdí, že je změnami sužována více než ostatní části světa. Podle nové zprávy Středomořské unie, jejímž členem je i Česko, se oblast otepluje o pětinu rychleji, než je globální průměr.

    Podle studie se teplota ve Středomoří zvedla oproti období před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia, což činí zmíněný nárůst o dvacet procent. Pokud se nic nezačne dělat, okolo roku 2040 se teplota zvedne o 2,2 stupně. V některých částech pánve by mohla být okolo roku 2100 vyšší až o 3,8 stupně, píše španělský deník El País. Čtvrt milionů lidí z regionu by se v důsledku toho mělo do dvou dekád potýkat s nedostatkem vody. Na studii, která byla představená minulý čtvrtek v Barceloně, pracovalo od roku 2015 více než osmdesát vědců pod vedením Wolfganga Cramera. Je označovaná za „první podrobnou zprávu o dopadech klimatické a environmentální změny ve středomořském regionu“. Vědecký tým v ní nabízí i řešení. „Sever musí pomoci Jihu, aby se adaptoval a aby se zaručila stabilita ekonomik jižních států. Počítá se každá tuna CO2, které se zbavíme,“ říká Cramer. Středomořská unie se zúčastnila i nedávné konference v New Yorku, kde se jednalo o redukci skleníkových plynů.

  • Po bezdomovectví a autismu chce dětský pořad Sezame, otevři se vysvětlit závislosti na drogách

    11. říjen 2019
    Sesame Street postavička

    Americká loutková televizní show pro děti Sezame, otevři se chce prostřednictvím svých postav upozornit na další společenský problém. Dětem vysvětluje závislosti na drogách. Pomůže s tím postavička šestapůlleté Karli, která v pořadu dosud vystupovala jako dítě svěřené do pěstounské péče.

    Teď se od ní její kamarádi dozvědí, že s maminkou nemůže žít kvůli jejím problémům. Vysvětlí, že se její maminka léčí a že chodí na speciální setkání. Karli také, jak uvádí tvůrci, v pořadu popisuje, že se vídá s dalšími dětmi, které si prochází něčím podobným. Další postava – otec známého červeného Elma – pak vysvětluje, co to vlastně závislost je. V jednom bonusovém videu pak děti mohou vidět příběh 10leté Salii a jejích rodičů, kteří podstupují léčbu. Autoři pořadu se o závislostech rozhodli mluvit kvůli dopadu závislostí dospělých na drogách na děti. V prohlášení uvádí, že ve Spojených státech amerických je zhruba 5,7 milionu dětí ve věku do 11 let, jejichž rodiče mají problém se zneužíváním návykové látky. Každé třetí dítě ze zmíněného počtu pak kvůli závislosti svého rodiče končí v pěstounské péči, přičemž za poslední desetiletí je to nárůst o více než polovinu. Britská i americká média dávají téma pořadu do souvislosti s americkou opiátovou krizí. Denně tam, jak píše BBC, na předávkování opioidy zemře asi 192 lidí. Autoři Sezame, otevři se se v uplynulých letech věnovali prostřednictvím postaviček bezdomovectví nebo autismu.

  • Španělé jsou se svým životem podle průzkumu spokojení nejvíce ze všech nejlidnatějších zemí Evropy

    11. říjen 2019
    Španělská žena

    Spokojenost s životní situací je ve Španělsku na vyšší úrovni než v dalších čtyřech nejlidnatějších evropských zemích – Francii, Itálii, ale také Velké Británii a Německu. Ukázala to studie nadace velké španělské bankovní skupiny BBVA.

    Jiné nedávné průzkumy přitom tvrdí, že Španělé patří mezi nejméně šťastné obyvatele na světě. Studie BBVA se podle serveru The Local ptala v každé ze zmíněné pětice zemí letos od dubna do července 1 500 lidí starších 18 let. Celkový výsledek země se hodnotil ve třech oblastech – osobní spokojenost, náboženská příslušnost a také vnímání osobního naplnění. U všech zkoumaných zemí byly výsledky poměrně vysoké – v případě Italů naměřili autoři studie hodnotu 7 z 10, u Němců a Francouzů 7,2, Britů 7,4 a Španělů nejvíce – 7,6. Před sedmi lety, kdy se země potýkala s největšími problémy s nezaměstnaností, to bylo o skoro celý bod méně. Podle výzkumníků může za zlepšení částečně to, že se u Španělů posílil pocit svobody a kontroly nad tím, co jim ovlivní život. Na rozdíl od Britů a Italů – v jejich případě je slabší než před pěti lety. Ze studie o štěstí od agentury IPSOS zveřejněné v srpnu přitom Španělsko vyšlo úplně jinak. V žebříčku 28 největších zemí na světě podle podílu šťastně se cítících obyvatel bylo druhé od konce, hned za Argentinou. „Spíše šťastných“ a „velmi šťastných“ bylo celkem 46 % dotázaných. Pro srovnání – nejlépe vyšla ze studie Austrálie s poměrem šťastných ve výši 86 %. Na dalších příčkách se s více než 80 % umístily Kanada, Čína a také dvě země zkoumané i v prvně zmíněné studii – Velká Británie a Francie. V této studii byl vzorek v každé ze zkoumaných zemí nejméně tisíc dospělých.

    Podívejte se taky na Balanc o nejdelší studii o štěstí. Spokojenost přináší dobré vztahy, začít musíme u vztahu k sobě a Hygge, lagom, sisu. Opravdu existuje recept na štěstí, nebo si Seveřany zase moc romantizujeme?.

  • 84 % mileniálů už někdy v současné práci zažilo vyhoření, Světové ekonomické fórum mluví o pandemii

    11. říjen 2019
    Burnout

    Syndrom vyhoření je obrovský problém současné společnosti. Upozorňuje na to Světové ekonomické fórum a připomíná, že Světová zdravotnická organizace syndrom v květnu označila za globální fenomén spojený s prací a vytížením.

    Uvádí, že se s dlouhodobě nezvládnutým stresem doprovázeným hlavně vyčerpáním setká skoro každé páté dítě a dospívající a zhruba každý čtvrtý dospělý. Světové ekonomické fórum píše, že v případě mileniálů je to ještě více. Ve své současné práci se podle nedávného průzkumu s vyhořením setkalo asi 84 % z nich. Loňská studie mezi 7 a půl tisíci zaměstnanci pracujícími na plný úvazek uvádí, že mezi hlavní příčiny ale nepatří náročná práce a velký výkon. Syndrom je prý provázaný spíše s organizací práce a tím, jak zaměstnavatelé k pracovníkům přistupují. Roli hraje nedostatek komunikace, nepřiměřený časový tlak nebo nejasné vymezení role v práci. Zároveň platí, že syndromem vyhoření jsou ohroženy spíše ženy. Syndrom se projevuje hlavně pocity vyčerpání, negativními a pesimistickými pohledy na práci a také sníženou výkonností a motivací. Světové ekonomické fórum označuje syndrom vyhoření za pandemii tohoto století a píše, že by se o problému mělo více mluvit, a to jako o hrozbě a negativním trendu. Syndrom dává do souvislosti s rychlým tempem života, nedostatkem osobního kontaktu a nároky společnosti.

    Přečtěte si také Když tělo zatáhne za záchrannou brzdu. „Za vyhoření si můžeme sami,“ říká terapeut Tomáš Zetek.

  • Ve Finsku si můžete v knihovně vedle románů a poezie půjčit i permanentku na basketbal nebo florbal

    10. říjen 2019
    Ze zápasu TPS Salibandy vs. KooVee

    Propojovat více lokální komunity a zpřístupnit sportovní události širší veřejnosti – to jsou jedny z cílů projektů, do kterých se ve finských městech společně pustily místní knihovny a sportovní kluby.

    Se vším začal basketbalový tým Helsinky Seagulls, který se domluvil na spolupráci s knihovnou v helsinské čtvrti Töölö. Podle sportovního ředitele klubu Toniho Leppänena permanentky jsou jakousi pobídkou pro ty, kteří třeba na basketbalu ještě nikdy nebyli. Tomu je taky uzpůsoben systém výpůjček – sezónní lístky jsou k dispozici celkem čtyři a zapůjčit si je můžete jen dvakrát na knihovnou stanovené období, stejně jako je tomu u knih. Příklad helsinských „Racků“ mezitím následovaly další sportovní oddíly z různých koutů Finska. Florbalový klub TPS Salibandy z Turku i hokejový tým Mikkelin Jukurit z jihovýchodní části země spustily ve svých městech podobně zaměřené programy. Liší se v detailech podmínek zapůjčení permanentek, ale sledují stejný záměr – netypickým způsobem propagovat sportovní akce a rozšířit status knihoven jako veřejně provozovaných uzlových bodů cirkulární ekonomiky. Dnes si v nich totiž ve Finsku můžete zapůjčit i třeba vrtačku, šicí stroj nebo hůlky na nordic walking. Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize YLE.

    Přečtěte si taky Vlastnoručně si zrenovovat starý nábytek můžete v nové Cirkulární dílně v Praze a Cirkulární ekonomika je model výroby, při kterém nevzniká odpad. Jak přesně funguje?.

  • Více než 12 procent Němek a Němců trpí nízkou gramotností. Mají problém číst i psát

    10. říjen 2019
    Čtení - četba - kniha - knížka - odpočinek - relaxace

    Pro některé lidi asi není nic příjemnějšího, než když se uvelebí s knihou v křesle za deštivého dne. Víc než 12 procent dospělých Němek a Němců si ale něco takového dovolit nemůže. Mnoho Němců má též problém napsat pohled či textovou zprávu. Přišel na to výzkum hamburských vědců.

    Jak píše web německého veřejnoprávního rozhlasu a televize Deutsche Welle, pro více než 12 procent pracujících lidí v Německu, tj. populaci mezi 18. a 64. rokem věku, je nízká gramotnost každodenní překážkou. Takové jsou výsledky studie Hamburské univerzity nazvané LEO (Leben mit geringer Literalität). Lidé s nízkou gramotností podle hamburských výzkumníků dokážou přečíst jednotlivá písmena, slova či jednotlivé věty, mají ale problém s tím, spojit věty dohromady, těžko jim dochází podstata delších textů či se jim hůře píše. „Když chci někomu napsat blahopřání k narozeninám, píšu jej na papírky, které mohu vložit do přání. Jakmile udělám chybu, hned papírek vyhodím a začínám znova,“ vysvětluje Deutsche Welle šedesátnice Kerstin Goldenstein z Trevíru. Jak sama přiznává, před dvěma či třemi lety by o svém problému nemohla s redaktory mluvit. Díky kurzům pro dospělé (takzvaným Volkshochschule) se ale nakonec osmělila. „Lidé, kteří mají problém se čtením a psaním, se velmi stydí,“ říká Goldenstein. Ačkoli má problém se psaním, i tak mluví o tom, že má štěstí, protože si může užít dobrou knihu. I přesto, že ji čte pomalu. Za problémem, který trápí ji i další miliony Němek a Němců, vidí učitele, kteří jejím problémům nevěnovali dostatečnou pozornost, když byla ještě malá.

  • Madrid chce pochytat tisíce invazivních papoušků. Vytlačují původní druhy, třeba vrabce

    9. říjen 2019
    Papoušek mniší

    Madridský magistrát v pondělí oznámil, že zredukuje většinu z 12 tisíc papoušků mniších, kteří pobývají ve španělské metropoli. Podle radnice jsou nebezpeční a ohrožují biodiverzitu.

    Magistrátní koalice složená z konzervativní Lidové strany (Partido Popular) a středopravých Občanů (Ciudadanos), kterou podporuje krajně pravicová strana Vox, též nechá sterilizovat vajíčka tohoto invazivního druhu. Je totiž agresivní a utlačuje původní ptactvo, například vrabce. Odchyt je naplánován na podzim příštího roku a přijde na částku okolo sta tisíc eur, tedy v přepočtu na 6 až 8 euro na jednoho papouška. Podle španělského deníku El País se populace invazivního druhu od roku 2016 zvýšila o třetinu. Malí zelení ptáci v zajetí žijí až dvacet let a rychle se rozmnožují, za rok nakladou 6 až 8 vajec. Papoušci nejenže otravují lidi svým skřehotáním, ale též šíří mezi ostatní ptačí druhy nemoci, kradou jim jídlo a vytlačují je, vysvětluje magistrátní úředník Santiago Soria Carreras, jenž vede odbor biodiverzity. Navíc staví velmi těžká hnízda, která váží až dvě stě kilogramů, a mohou tak svým pádem ohrozit lidi pod stromy. Jejich průměrná hmotnost je 40 až 50 kilogramů, i tak ale při pádu z výšky mohou někoho těžce zranit či zabít. „Je to zvíře, které se velmi dobře adaptuje na cizí podmínky. Povedlo se mu to, protože je vysoce inteligentní. Také jí mnoho věcí a rádo se zhostí jakéhokoli zbytku potravin či zeleniny,“ dodává Soria Carreras. Papouškům nevadí ani větší zima, a to navzdory tomu, že pochází z teplého podnebí Argentiny a jihu Brazílie. Jak reportuje americká televize CNN, magistrát nechce vyhubit celou populaci, pouze by ji rád reguloval. Jinak prý hrozí, že se populace zase rozroste.

    Podívejte se taky na Madrid instaluje ptačí budky, méně seká trávu a sází rostliny – zdvojnásobil tím počet ptáků.

  • Italský Baťa vybudoval v 50. letech modernistické město pro své dělníky. Dostalo se na seznam UNESCO

    9. říjen 2019
    Hotel La Serra ve městě Ivrea

    V padesátých letech se v italském městě Ivrea, které leží přibližně hodinu cesty vlakem od Turína, uskutečnil pokus o to, jak skloubit práci s životem.

    Renomovaný výrobce psacích a účetních strojů Olivetti se totiž rozhodl, že svým zaměstnancům zlepší život. Vedle továren pro ně vybudoval obchodní akademii, multifunkční sál pro nejrůznější umělce a řečníky, kteří za nimi měli dojíždět a bavit je, a v neposlední řadě bydlení. Zaměstnancům v penzi firma navíc vyplácela značný důchod. Jak píše web deníku The New York Times, společnost myslela i na děti, které mohly navštěvovat bezplatnou školku. Těhotné ženy měly nárok na desetiměsíční mateřskou dovolenou. Vše se ale muselo někam vměstnat, a tak firma najala nejlepší italské modernistické architekty, aby navrhli továrny, kantýny, kanceláře a studovny. Budovy se měly stát modelem pro celou zemi i okolní svět: měly být provzdušněné, plné skla, betonových zdí a glazurovaných dlaždiček. Za nápadem stál majitel společnosti Adriano Olivetti, který podnik zdědil po svém otci. V českém kontextu může připomínat Tomáše Baťu a Zlín a mnohá další města po celém světě, která Baťova rodina založila pro své zaměstnance. Ivrea však už stejně jako Zlín neslouží pouze jedné firmě, většina budov je podle britského deníku The Guardian opuštěných. Vysvětlení je jednoduché – Olivetti nezvládl technologické změny a momentálně zaměstnává pouze okolo čtyř stovek lidí. Přitom na vrcholu slávy v sedmdesátých letech měl po celém světě 73 283 zaměstnanců. Také Ivrea si pohoršila, od osmdesátých let přišla o čtvrtinu obyvatel. Dnes ve městě žije 24 tisíc lidí. Od loňského roku je na seznamu světového dědictví UNESCO.

  • Izraelská společnost vypěstovala maso na vesmírné stanici. Pomůže nám tím zachránit civilizaci?

    9. říjen 2019
    Vesmírná stanice

    S pomocí 3D biotiskárny dokázali astronauti ze zvířecích buněk vytvořit malou svalovou tkáň. A nepotřebovali k tomu tisíce litrů vody, na které nás produkce 1 kg hovězího vyjde. Voda je totiž v podmínkách života 400 kilometrů nad zemí drahocennou komoditou.

    Současné vědecké studie tvrdí, že výrazné omezení spotřeby masa se ukáže zásadní v boji s následky skleníkových plynů a nebezpečím klimatické změny. Přechod od tradiční zemědělské produkce s vysokou spotřebou vody – a vypouštěním metanu v případě krav – k progresivním metodám může být jedním ze způsobů, jak pomoct přírodě. „Tento společně podniknutý experiment znamená první významný krok na cestě za dosažením naší vize – zajistit dostatek jídla pro následující generace při zachování přírodních zdrojů,“ vyjádřil se Didier Toubia, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Aleph Farm. Metoda vyvinutá touto firmou imituje přirozený proces regenerace svalové tkáně, ke které dochází uvnitř kravského těla. Experiment s hovězími buňkami proběhl za podmínek kontrolované mikrogravitace 26. září v ruské části vesmírné stanice. „Dokazujeme tím, že maso jde vypěstovat kdykoli, kdekoli a za jakýchkoli podmínek,“ okomentoval výsledky pokusu Toubia. Třeba i ve vesmírné lodi na dlouhé cestě do hlubin vesmíru, zasnil se určitě nejeden fanoušek žánru sci-fi.

    Přečtěte si taky Laboratorně vyrobené maso ještě není perfektní, může ale zmírnit dopady chovu zvířat na planetu.