Bez vody a bez instagramu. Jak těžké je pro české muslimy a muslimky svědomitě držet ramadán?

Muslimky
Muslimky

„Ani vodu? To ani nepijete?! To je úplně typická reakce, když řeknu, že držím ramadán,“ vypráví Kristýna. Jak se dodržují tradice v ateistickém Česku a znamená ramadán opravdu jen přísný půst? „Někteří lidi si asi myslí, že jsme blázni, ramadán je ale o mnohem důležitějších věcech, než že pár hodin nepijete.“

S Kristýnou se scházíme mezi paneláky Jižního Města těsně před jejím odjezdem do práce. „Ramadán zvládám už docela dobře, ale když jsem ho držela poprvé, prvních pár dní bylo docela náročných.“ Kristýna se narodila do věřící křesťanské rodiny, k islámu ji přivedl dlouhodobý zájem o blízkovýchodní kulturu. „Při ramadánu mi docela pomáhá, když si naplánuju program – od tolika do tolika budu v práci, pak jedu domů a většinou si něco čtu, pak jedu za kamarádkama nebo do mešity. A on ten den nakonec uteče hodně rychle.“

Odpustek na státnice

Ramadán je především duchovní zkouška, zřeknutí se požitků by mělo vést k přiblížení se duchovní podstatě islámu. „Já se na to vždycky hrozně těším, je to pro mě takové zklidnění v dnešní uspěchaný době. Vždycky se během toho měsíce snažím něco studovat, číst a taky si dávám nějaký předsevzetí, jak být lepší,“ vypráví Kristýna. „Letos jsem se třeba rozhodla, že nebudu tolik viset na sociálních sítích. Na facebooku musím být kvůli práci, ale zrušila jsem instagram, který mi žral hodně času, snapchat a všechny podobný věci.“

Letos ramadán začal 16. května a trvá až do 14. června. V této době by věřící od východu do západu slunce neměli jíst a pít a také provozovat sexuální styk. Neznamená to ale, že muslimové jsou vyřazeni z běžného života. „Den v ramadánu je jako jakýkoliv jiný den. Muslimové normálně pracují, chodí do školy, skládají zkoušky. Nepotřebujeme žádné úlevy, nejsou běžné ani v muslimských zemích,“ vysvětluje Julinka, která konvertovala už před řadou let. Hlavně v dlouhých horkých dnech může být půst docela náročný, dodržovat by ho tak měli jen dospělí zdraví lidé. „Rozhodně ale platí, že pokud se vám udělá špatně nebo se dostanete do nějaké krizové situace, musíte se okamžitě najíst a napít,“ doplňuje Julinka. Pokud nějaký den půst držet nemůžete nebo nezvládnete, tak je možné vynechat a nahradit si ho někdy později. Kristýna přiznává, že když loni dělala státnice, tak v den jejich konání půst přerušila.

Ahmad se do Česka přestěhoval ze Sýrie. První ramadán v Čechách byl pro něj těžší než v Sýrii, protože dny jsou u nás v létě delší. „Letos jsem se rozhodl, že ho nebudu držet, když mám dlouhé, těžké vyučování. Je mi to trochu trapný, protože třeba můj dvanáctiletý bratranec to vydrží, ale přece jenom v 6. třídě je to trochu jednodušší než v prváku.“ Ahmad má svůj youtubový kanál, kde se můžete podívat i na video „10 neuvěřitelných faktů o ramadánu“.

„Zkoušim to už od čtrnácti, ne vždycky se to podařilo“

S půstem se většinou začíná až v pubertálním věku. V tu dobu se o něj začínal pokoušet i Omar, kterého k islámu vedl jeho tatínek. „Táta nás nikdy do ničeho netlačil, spíš tak naznačoval, jestli bysme to třeba nechtěli zkusit. Mladší ségra na to vždycky prděla, protože je pohodlná, já jsem to od nějakejch čtrnácti už zkoušel. S větší nebo menší mírou úspěšnosti, ne vždycky se zadařilo,“ směje se Omar, který dnes už ramadán úspěšně dodržuje. Tradice považuje za součást svojí identity. „Jak člověk stárne, začínají bejt pro něho určitý hodnoty důležitý. Znám pár dalších Arabů slash muslimů svýho věku a všichni se víceméně shodnou, že by se to asi mělo dodržovat, i když to třeba nakonec nedokážou. Jenom výjimečně někdo řekne, že ho to vůbec nezajímá.“    

Muslimka

Reakce, se kterými se Omar setkává, jsou většinou smíšené. „Někdo říká: ty jo, to je hustý, to bych nedal! Někdo zase, že to je hrozná kravina. Trochu to člověka mrzí, hlavně když takhle mluví o vašich tradicích vaši kamarádi.“ Julinka se s vyloženě negativní reakcí nesetkala, její nemuslimská rodina o ní ale mívá trochu strach. „Bojí se, abych někde nezkolabovala nebo tak. Ale je to motivováno starostí o mě, ne tím, že by moji víru neuznávali. Moje rodina mě respektuje.“ Podobnou zkušenost potvrzuje i Kristýna. „Máma je s tím celkem v pohodě, protože zná křesťanské půsty. Táta se na mě vždycky trochu mračí, protože jsem i jinak hodně štíhlá, takže se s nima o tom radši až zas tak moc nebavím.“   

Jak být lepším?

Omar, Julinka i Kristýna se shodují, že nepochopení tradice ramadánu vzniká často proto, že si ho lidé spojují právě jen s přísným půstem. Jeho cílem je ale hlavně to, aby se člověk snažil být lepším jak ve vztahu k sobě samému, tak k ostatním. Během ramadánu by se lidé měli věnovat potřebným ještě více než jindy. Příspěvky na charitu jsou dokonce v muslimské komunitě systematizované, za Omara a jeho sestru například odvádí určitý poplatek jejich táta. „Je to i o uvědomění, že ne všichni lidi na světě se mají tak dobře jako my tady. Když zmíním třeba teď aktuální Palestinu, tak tam je 90 % veškeré vody nepitelné. Takže myslím, že vydržet pár hodin nepít je proti tomu docela v pohodě,“ říká Kristýna.

„To zas budeš celej měsíc nepříjemnej?!“ Jaké to je měsíc vydržet přes den bez jídla a pití? Jaké to je držet ramadán, když je vám dvacet-něco a žijete v Česku? Poslechněte si rozhovor s Kristýnou, Julinkou a Omarem.  

Spustit audio

Související