Islám v popkultuře: Stereotypní zobrazování muslimů a Arabů ve filmech
Filmy jako další produkty populární kultury vytvářejí mýty po více než sto let. S nadsázkou se dá říct, že stereotypní zobrazování různých skupin začalo s tím, jak se poprvé spustila kamera. V aktuálním díle Hergot!u jsme se zabývali filmařským pohledem na muslimy a Araby. Do pořadu přijal pozvání Miroslav Libicher, doktorand z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se tímto tématem zabývá.
Nedávno zesnulý americký spisovatel Jack Shaheen se ve své práci zaměřoval mimo jiné na zobrazování Arabů a muslimů v amerických filmech. Podle jeho zjištění se stereotypy objevují ve 25 % amerických filmů bez ohledu na žánr. Americké filmy velmi často ukazují muslima jako Araba, přestože ve skutečném světě většina muslimů nejsou Arabové. Nejtypičtější postavou muslima by v rané hollywoodské kinematografií s největší pravděpodobnosti byl Egypťan, snědý cizinec a velký svůdník žen. Snímky natočené v této době zdůrazňovaly identitu takového člověka jako cizince – většinou byl nalíčený, aby vypadal jinak. Na rozdíl od dneška, kdy je vyzdvihován především stereotyp násilníka, byly zdůrazněné jeho odlišné rysy a měl pravděpodobně turban.
Jeden z nejhorších filmů v tomto ohledu je podle Miroslava Libichera Půlnoční expres z roku 1978. Snímek dramatizuje skutečný příběh Američana chyceného v Turecku za pašování drog. Turecko je ve filmu vyobrazeno jako nebezpečná a nepřátelská země, kde není nic hezkého. „Aby se ve filmu vyzdvihla ,cizost‘, odlišná kultura i prostředí, hraje tu z rádia jakási divná orientální hudba, která nemá naprosto nic společného s tureckou hudbou, populární v sedmdesátých let,“ popisuje jeden ze stereotypů Miroslav Libicher.
Stereotypy najdeme i v bollywoodských filmech. V Bollywoodu jsou tři hlavní herecké hvězdy muslimové. Amir Khan, Shahrokh Khan i Salman Khan lákají do kin ročně miliony diváků. Hlavní evropská artová tvorba, která se záměrně vymezuje vůči Hollywoodu, se snaží najít hlubší pojetí této tématiky. V evropských filmech navíc dostávají mnohem více prostoru filmaři, kteři sami pocházejí ze země z Blízkého východu a přinášejí tak do současné kinematografie nový pohled.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.