Bolest je dar. S kulturním antropologem Martinem Soukupem o významu utrpení

24. červen 2020

„Bolest je nesmírně důležitá pro náš život, abychom dokázali vnímat vlastní tělo, co se s námi děje. Z toho pohledu ji lze brát jako dar,“ říká antropolog a kulturolog Martin Soukup, který už přes deset let provádí terénní výzkum původních kmenů na Papui Nové Guineji. Josef Kokta si s ním povídal nejen o různých podobách lidského utrpení.

Pro nově vydaný sborník Tělo 2.1: Bolest v proměnách času a kultur napsal Martin Soukup úvodní kapitolu, ve které shrnuje, proč je bolest pro fungování kultur a komunit tak důležitá. Všímá si toho, že v některých společnostech je utrpení bráno jako běžná součást života, to je případ právě třeba Papuánců. Opakem je bezpochyby naše společnost, ve které máme tendenci bolest maximálně potlačovat.

Martin Soukup

Tradičně se prožitek bolesti objevuje při náboženských nebo přechodových rituálech, kdy představuje jakousi cestu k dospělosti. „Z tohoto hlediska můžeme bolest chápat jako kulturně koncipovaný jev. Každá kultura nějakým způsobem bolest utváří a dopřává, nebo naopak eliminuje u svých členů.“ Například u jedné nativní jihoamerické skupiny se mladí muži nechávají poštípat zvláštním druhem mravenců, jejichž štípnutí prý bolí jako střela kulkou.

Martin Soukup je kulturní antropolog a kulturolog. Od roku 2009 uskutečňuje terénní výzkum hlavně na Papui-Nové Guineji. Je autorem knih Antropologie a Melanésie (2013), Cizinec mezi Papuánci (2016), Antropologie (2018) a Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, boom (2019). Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce (2017).

Soukup zmiňuje i další podoby bolesti, především spojené s ubližováním nepřátelům nebo trestáním přečinů. Specifickým druhem utrpení je ale bolest zrozená smutkem. Například u filipínského kmene Ilongotů se ze smutku vydávali válečníci na lov hlav. U Papuánců zase jako oběť zesnulému sekali dívkám články prstů.

Logo

Jako výzkumník na Papui Nové Guineji se sám nikdy nemusel účastnit žádných bolestivých rituálů. Hluboce v něm ale zůstal zakořeněný prožitek, kdy byl svědkem kolektivního trestání mladých chlapců předáky kmenové komunity, když ukradli a snědli několik kuřat. „Je to nesmírně těžké. Občas jste svědkem věcí, o nichž nevíte, co si máte myslet, jak to vyhodnotit. V každém případě od toho člověk musí své středoevropské oči oddělit. Nesmírně se tím učíte toleranci, což je jedna z nejlepších lekcí, jaké může člověk dostat, dodává Soukup.

Jak vzniklo rčení „dostat na pamětnou“? Zvládá si antropolog Martin Soukup udržet odstup od utrpení, které vidí při svých výzkumech? Proč se západní společnost snaží bolesti spíše vyhnout, zatímco v jiných je běžnou součástí náboženských nebo přechodových rituálů? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Josef Kokta
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.