Bourání s architektem Norbertem Schmidtem

4. březen 2015
03077263.jpeg

Hostem 153. dílu Bourání byl architekt Norbert Schmidt, vedoucí Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK, který koordinuje intervence současných umělců v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.

Barokní kostel a současné umění jsou na první pohled velmi vzdálené světy. Umělecké intervence v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze však již několik let dokazují, že mezi těmito sférami může vzniknout napínavý, ba dobrodružný dialog. O vztahu současného umění a architektury a světa víry jsme mluvili s architektem Norbertem Schmidtem. Pro církev historicky vždy pracovali ti nejlepší umělci a architekti, proč už to dnes nefunguje? Jak je možné, že levičák Le Corbusier postavil dva kostely, které se staly přelomovými díly v dějinách architektury? A jak by měl vypadat liturgický prostor, který by odpovídal představě dnešního člověka o spiritualitě?

Norbert Schmidt se narodil v roce 1975 v německém Rostocku, vystudoval architekturu na pražském ČVUT a také teologii na Katolické teologické fakultě v Praze. Pracoval v ateliéru Ladislava Lábuse, nyní je zaměstnán v AP ateliéru Josefa Pleskota. Spolu s Helenou Kohlovou realizoval úpravu liturgického prostoru klášterního kostela ve Slaném. Je vedoucím Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK a redaktorem dominikánské revue Salve. V kostele Nejsvětějšího Salvátora koordinuje intervence umělců, například Václava Ciglera, Adrieny Šimotové, Jindřicha Zeithammla, Stanislava Kolíbala nebo Patrika Hábla, Jaromíra Novotného či Matěje Formana. Na téma vztahu teologie, architektury a umění publikuje v odborných i populárních časopisech.

Autor:Karolína Jirkalová

Další články autora