Brilantní seriál Mindhunter loví v kalných vodách lidské přirozenosti
David Fincher opět nahlíží do duše mužů, kteří vraždí. V Mindhunter zbraně nahrazuje záznamové zařízení a dynamické pátrání pozorné naslouchání.
Ve Fincherově filmu Sedm se dvojice vyšetřovatelů vydává po stopě sériového vraha, který své zločiny aranžuje jako propracované barokní obrazy a skrze jejich brutální provázanost vytváří zvrhlé mistrovské dílo inspirované biblickými smrtelnými hříchy. V Zodiakovi se režisérova metoda proměňuje. V přísně metodické, procedurální detektivce sledujeme vyčerpávající a bezvýchodné pátrání po muži, který v 70. letech terorizoval Kalifornii a komunikoval skrze šifrované zprávy. Namísto adrenalinové detektivní práce stojí v centru pozornosti obyčejný muž, karikaturista Robert Graysmith, pro kterého se pátrání po Zodiakovi stane ničivou posedlostí. Vyšetřování připomíná zdlouhavé luštění šifry s krajně matoucími výsledky.
Éra Helter Skelter
Sedm je barokizujícím portrétem města hříchu a společnosti v plíživém rozkladu. Zodiac naproti tomu soustředí svou pozornost na různé formy posedlosti a neproniknutelnosti lidské mysli. Nový seriál Mindhunter, pod kterým je David Fincher podepsaný jako režisér a producent, kráčí jednoznačně v jeho stopách. Opět se jedná o adaptaci literatury faktu a opět se do centra pozornosti dostávají postavy, pro které pátrání znamená především snahu rozkrýt záhadu vrahovy mysli. Scenárista a showrunner Joe Penhall zadaptoval knihu Mindhunter: Inside the FBI’s Elite Serial Crime Unit od Johna E. Douglase a Marka Olshakera, která se zabývá počátky psychologického profilování sadistických vrahů v 70. letech.
Ústřední dvojice agentů FBI, která zprvu více méně ilegálně zpovídá nebezpečné zločince s cílem pochopit jejich pohnutky, má skutečné předobrazy. Stejně tak i jejich „subjekty“ modelují tvůrci na základě skutečných zločinců a autentických záznamů. Mindhunter je zasazený do vzrušující doby proměn společenských paradigmat, do doby, která se otevírala porozumění skrytým proudům uvnitř lidské duše. Vedle sociální i sexuální revoluce, boomu psychoanalýzy a alternativních duchovních proudů se dobová společnost vyrovnávala ještě s jedním fenoménem; vrahy s neobyčejně brutálním modem operandi, který vzdoroval tradičním vysvětlením. Amerika se vzpamatovávala z berserku Manson Family a jejich scénáře Helter Skelter. Po celých Státech přibývalo podobně šokujících zločinů, na které už tradiční poučky nestačily.
Pro agenta Holdena Forda není vysvětlení „vraždí, protože se narodili zlí“ dost dobré. Mladý kádr FBI sice rozhodně nepatří k výstřední generaci experimentujících akademických rebelů, ale zároveň se vzpírá staré škole vyšetřovacích metod, která zcela ignoruje rodinné a společenské faktory. Na svou stranu získá veterána Billa Tenche a rezervovanou profesorku psychologie Wendy Carr. Společně pak ve sklepení Quantika začnou budovat metodologii, která zcela změní pohled na motivace a profilaci nejtěžších zločinců.
Naslouchat propasti
Mindhunter je atypickým seriálem o sériových vrazích už jen tím, že na rozdíl od většiny konkurence ponechává samotný akt zločinu nezobrazený; divák o něm tak pouze slyší nebo letmo zahlédne pár fotografií. Zabývá se především způsobem, jakým o něm mluví samotní pachatelé. Holden a Bill sice v několika dílech teoretické znalosti z rozhovorů aplikují přímo v terénu, Mindhunter ale není klasickou detektivkou či detektivním thrillerem.
Procedurálně zachycuje samotný výzkum. Stejně velkou pozornost jako zločinu věnuje i psychologii vyšetřovatelů. Teorie, že sérioví vrazi nejsou monstra od narození, ale část jejich jednání je podmíněná, se promítá i do osobních životů agentů. Mindhunter tak pečlivě analyzuje společenské konvence raných 70. let, automatismy chování a morální důsledky metody, která do velké míry pracuje se spekulacemi o psychologii jednotlivce.
Otřepaný nietzscheánský motiv hledění do propasti získává v extrémně potemnělém a formálně důsledně podchlazeném vyprávění nový výraz. Fincher a pečlivě vybraný tým spolu-režisérů, v němž najdeme uznávaného tvůrce časosběrných dokumentů Asifa Kapadiu nebo brilantního dánského realistu Tobiase Lindholma, mistrovsky pracují s podprahovým napětím a dlouhými rozhovory ve skličujících vězeňských prostorech. Vzrušení nepramení ani tak ze samotného pátrání, ale z jazykových a psychologických her. Sérioví vrazi v Mindhunterovi jsou překvapivě dobrými rétory s vlastními úmysly, jež musí vyšetřovatelé rozklíčovat.
Metodologie samoty
Kde končí přetvářka a začíná zpověď? Kdy vrah úmyslně pokřivuje motivace a kdy se dotýká skutečných pohnutek svého konání? Mindhunter je delikátní potrava pro mozek, který musí stejně vážně uvažovat o motivu krmení kočky i o brutální vraždě blondýnky z maloměsta; o oběti, která má v konečníku zaraženou násadu od koštěte, i o řediteli, který za úplatu lechtá svoje žáky na nohou.
Co když se monstra nerodí, co když kus monstra dříme uvnitř každého z nás? Úsilí Holdena, Billa a Wendy tak nespočívá v tom pochopit anomálii a extrém, ale spíš všední společenské procesy, které se mohou zvrhnout. Úsilí nalézt výstižnou metodologii a kategorizaci vyvrhelů kontrastuje s banálními nezdary v osobních životech: turbulentním vztahu škrobeného Holdena s volnomyšlenkářskou socioložkou Debbie, Billově snaze komunikovat s ženou a adoptovaným synem, Wendyině tichém úsilí sblížit se v osamělosti alespoň s toulavou kočkou…
Mindhunter je sevřeným a úsporným vyprávěním o neukotvených postavách, které různým způsobem hledají místo ve společnosti, snaží se pochopit, co je žene kupředu. Jedná se o neobyčejně temný, duchaplný a formálně vytříbený seriál, který enormní důraz klade na všední psychologii a napětí buduje z drobných detailů, aniž by se přitom vyhýbal překvapivému sarkasmu. Od první sezóny True Detective tu nebyl seriál, který by ze „small talků“ dvou figur v jedoucím autě udělal takový intelektuální požitek.
Penhallův a Fincherův projekt vypráví o prolamování bariér a překračování hranic; v běžném životě i v práci vyšetřovatele. Před svoje aktéry staví jednu klíčovou otázku: Která hranice je ta, po jejímž překročení už není cesty zpět? A jak moc je vlastně potřeba k tomu, abychom ji překročili? Tahle otázka spojuje sériové vrahy, behaviorální specialisty ze sklepa FBI i diváky jedné z největších seriálových událostí posledních let.
Pusťte si i audio verzi! Vítek Schmarc v ní převypravuje příběh agentů FBI, kteří shromažďují teoretický podklad pro tvrzení, že sérioví vrazi nejsou monstra od narození.
Hodnocení: 90 %
Mindhunter
Netflix, USA, 2017.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
