Bývalý šéf UN Environment: Na extrémní počasí si musíme zvyknout. Dobře, že mladí lidé stávkují
Světová média v průběhu srpna informovala o pětisetletém suchu, které zasáhlo Evropu. V Itálii měří rekordně nízké průtoky na Pádu, ve Francii na řece Loira, Británie má nově historický teplotní rekord 40.3°C. V Česku jsme hasili největší požár v historii země a ve zbytku Evropy shořela plocha o velikosti jedné pětiny Belgie. Jak tohle výjimečně horké léto hodnotí bývalý šéf environmentálního programu OSN Svein Tveitdal, ptal jsem se v Podhoubí.
„Dobře, no, řekl jste, že to bylo výjimečné léto a máte pravdu, ale určitě si na tohle budeme muset zvyknout. Budeme to zažívat častěji, stejně tak více sucha i povodní,“ otevírá náš rozhovor norský expert na klima a zakladatel projektu Klima 2020. I na jihu Norska mají nízké stavy vody v nádržích, což zdražuje elektřinu. 90% elektrické energie v Norsku vyrobí právě ve vodních elektrárnách.
„Takhle vypadá oteplení o 1,2°C. Světové společenství se shodlo, že oteplení musíme zastavit maximálně na 1,5°C od industriální revoluce. Jenže my nejsme ani poblíž tohoto cíle. Momentálně směřujeme spíš ke třem až čtyřem stupňům. Koncem století by takové oteplení znamenalo apokalypsu,“ nešetří výstražnými slovy dlouholetý koordinátor IPCC mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN.
Důvod, proč se zvyšující se průměrnou teplotou zvedá intenzita sucha, ale na druhé straně i povodní, je ten, že při vyšších teplotách se voda rychleji vypařuje. Větší množství v atmosféře naakumulované vody se pak prudčeji vrací na zem ve formě přívalových dešťů. Vyprahlá zem pak má menší schopnost vodu absorbovat.
„Vlády po celé Evropě stále finančně podporují fosilní zdroje. Uhelné a ropné společnosti jsou extrémně bohaté a silně ovlivňují leadery ve všech zemích. Podpora fosilních zdrojů je stále čtyřikrát větší, než těch obnovitelných, proto je takzvaný zelený obrat relativně pomalý,“ poukazuje na zdroj oteplování planety Svein Tveitdal, který podporuje stávky mladých lidí po celém světě. „Jsem vděčný mladým lidem za to, že nás starší učí dělat něco s klimatickou změnou. Pokud se někdo z mladých lidí přidal ke školní stávce za klima, děkuji vám, že jste udělali něco, co je důležité pro vás a budoucnost planety.“
Jak souvisí extrémní počasí s klimatickou změnou? Měla by společnost hlasitěji protestovat proti nedostatečné klimatické politice? Jakou zimu máme očekávat? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
