Čeká nás placení přes Facebook, kvantové počítače a zkáza?

Přes Facebook Messenger asi budete moci posílat peníze
Veřejnosti zatím nepřístupnou funkci aplikace Messenger odhalil student Stanfordské univerzity Andrew Aude za pomoci developerského pomůcky Cycript. V kódu aplikace nalezl plně funkční nástroj na zpracovávání plateb. Pomocí této funkce by mělo být zaslání peněz člověku, kterého máte v přátelích, skoro tak jednoduché jako mu poslat fotku. Pochopitelně má ale uživatel možnost aktivovat kontrolu transakce za pomoci PIN kódu.

Facebook se zatím k tomuto odhalení nevyjádřil. Zároveň ale nejde říci, že by možnost posílání plateb přes Messenger vyloženě tajil. Mark Zuckerberg se už v červenci nechal slyšet, že společnost o této možnosti uvažuje. Zdůrazňoval však, že Facebook chce tuto funkci vyvinout v klidu a její dílčí prvky etablovat do Messengeru postupně. Ve světle odhalení, jak daleko již zašlo kódování platební funkce v aplikaci, je také jasnější, proč Zuckerberg na konci července získal pro pozici ředitele nově od Facebooku odděleného Messengeru bývalého prezidenta společnosti PayPal.

Co si může Messenger od zavedení takovéto funkce slibovat? Mohla by být jednou z dílčích zpříjemňujících funkcí, která přesvědčí uživatele, aby používali právě Messenger, a ne konkurenční iMessage, Google Hangouts nebo třeba Kik. Zároveň za vývojem může být chladný kalkul spočívající v tom, že si vedení Facebooku uvědomuje, že jakmile jednou získají od svých uživatelů čísla jejich debetních karet, pravděpodobnost, že si na Facebooku něco zaplatí – od reklam přes hry až po výrobky od třetí strany – bude rapidně vyšší. Dali byste Facebooku své bankovní údaje vy?

Ani hmota, ani antihmota
Tým vědců z Princetonské univerzity objevil první částici svého druhu – takzvaný Majoranův fermion. Částici tohoto druhu se snažili vědci nalézt od 30. let 20. století, kdy její teoretická existence vyplynula z výpočtů italského fyzika Ettoreho Majorany. Jedinečnou vlastností Majoranova fermionu je to, že je zároveň běžnou částicí i svým antihmotným ekvivalentem. Princetonským vědcům se podařilo Majoranův fermion vytvořit v momentě, kdy na olověný supravodič umístili řetězec atomů železa (který má magnetické vlastnosti). Magnetismus a supravodivost byly dosud považovány za vlastnosti, které se navzájem vylučují. K překvapení vědců se však elektrony v atomech železa uspořádaly tak, aby zachovaly obě vlastnosti – sousední atomy se spárovaly do dvojic chovajících se jako své protikladné částice. Na elektrony na koncích řetězce ale nevybyly žádné elektrony do páru, a ty se pak začaly chovat současně jako hmota i antihmota – tedy Majoranovy fermiony.

Ettore Majorana|foto: Public domain

Jaké důsledky by tento objev mohl mít pro sféru počítačových technologií? Jelikož se jedná o částice, které existují jen ve specifickém prostředí supravodičů, příliš velké zatím nikoliv. Jakmile by se ale podařilo objevit volně existující Majoranovy fermiony, jednalo by se o průlom pro pole kvantových počítačů. Pole kvantové výpočetní techniky je stále v plenkách a mnoho vědců si myslí, že skutečný kvantový počítač nikdy sestrojen nebude. Předpovídané výpočetní možnosti kvantových počítačů takovým způsobem převyšují současné technologie, že průlom v tomto by měl nedozírné následky. My, obyčejní smrtelníci můžeme pouze doufat, že by nevedl k vývoji skutečné umělé inteligence a následné zkáze lidstva, před kterou varuje Stephen Hawking.