Čelisti: Topení a řezání dětí a dinosauři v Cannes
Vítek, Tomáš a Aleš zhodnotí lekací horor La Llorona: Prokletá žena, která topí děti, pak se přesunou k recenzi českého seriálu Vodník, ve kterém se děti sice netopí, ale řežou vejpůl. Od dětí se následně přenesou na druhou stranu životní cesty člověka: do Cannes na letošní přehlídku gerontů a zkamenělin.
„Sama La Llorona vypadá dobře, hned bych do ní šel, v efektivitě vraždění je ale trochu impotentní,“ cituje Aleš neznámého komentátora z ČSFD. „Tím bychom to asi mohli uzavřít,“ myslí si Vítek. Mysteriózní horor pojednává o ženě, která se již od 17. století zabývá topením dětí. „Krásná práce,“ uznává Vítek. „Je výhradně nepříjemná, stále ve svatebním. Údajně to bývala krásná žena, pak ji vidíte v reálu, já bych do ní teda nešel,“ přiznává Aleš. Film stojí na lekacích scénách, je točený na efekt. „Má dobrý timing, umí umocňovat tenzi, správně věc nasvítit. Jsou tam momenty, kdy víte, že něco přijde, stejně vás to lehce přizabije. Pro fanoušky žánru v pořádku, recenze zohledňují lehkou stupiditu některých výjevů a postav,“ doplňuje Aleš.
„Pro mě jediný vodník, kterého uznávám, je Pepa Dvořák,“ zahajuje recenzi seriálu Vodník Viktora Tauše Vítek. „Vychází to z Erbena, hned v počátku dojde k poměrně brutálnímu provedení klasického ‚tělíčko bez hlavičky a hlavička bez těla‘ pomocí cirkulárky. Tauš jako režisér chce mít seriál hrozně jiný, přemýšlí záběrem, dělá velmi poctivou kompozici záběru na postavu pohledem přes betonovou trubku, někdy postavu tímto způsobem připraví o hlavičku. Člověk pak neví, jestli to byl záměr, nebo prostě chyba. Nevím, proč to dělá, odtrhává to pozornost k tomu stylu. Nemyslím si, že by to mělo být úkolem detektivky,“ říká Tomáš. „Rozhodně se nechci vysmívat odvaze dělat věci jinak. První díl je ze všech nejhorší, ale pak se to rozjede, je tam méně prvoplánových barviček, vyhýbají se klišé, je tam skvělý Václav Neužil,“ připouští Tomáš.
Jak to letos bude vypadat v Cannes? „Přehlídka dinosaurů,“ komentuje Aleš. „Cannes potvrzuje pověst festivalu, který se mění v muzeum zkamenělin. Archivuje staré mistry, kteří budou dost možná točit pro festival i po smrti,“ souhlasí Tomáš. V hlavní soutěži je například The Dead Don’t Die Jima Jarmusche, který zároveň festival zahajuje, což podle moderátorů není obvyklé. „Vykládám si to jako fakt, že ten film bude takový, jak jsme tušili po traileru: výprodej Jarmuschovy kultovnosti. Myslím si, že ta věc na soutěž nedosahuje,“ říká Aleš. Velkým návratem je film A Hidden Life režiséra Terrence Malicka. „Režiséra jsme myslím už dávno pohřbili, nevím, jestli ho chceme vykopávat,“ zvažuje Vítek. „Klasičtí geronti jsou i letos nominovaní, mimo jiné Pedro Almodóvar se snímkem Pain and Glory, Marco Bellocchio a jeho film The Traitor, Ken Loach se vrací s dalším sociálním dramatem Sorry We Missed You. Nevím, jestli to nakonec nebude snímek z kategorie ‚Starý uznávaný autor točí stále dokola jeden film‘,“ mračí se Aleš.
Jaké další filmy kluky v nominacích děsí a bude oznámen ještě nějaký Quentin Tarantino? Poslechněte si Čelisti!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
