Česko má nejvíc knihoven na hlavu, všímají si toho i New York Times

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) bude sledovat více než 90 % zemského povrchu a zaměří se právě na vodní zdroje. A to nejen na moře a oceány, ale také na řeky, jezera a další nádrže, které se nachází na pevnině. Zemi by měla obletět vždy jednou za 21 dní a denně by měla generovat asi jeden terabajt dat, která bude odesílat na Zem k analýze vědeckými pracovníky. Mise má rozvinout hlavně obor hydrologie.

Družice bude poskytovat poměrně podrobné údaje o jezerech větších než 62 000 metrů čtverečních a řekách, které jsou delší než 100 metrů. Vědci tak budou moct sledovat i menší vodní plochy, což bylo dosud prostřednictvím vesmírných satelitů poměrně obtížné. Družice by měla taky pomoct sledovat dopady globálního oteplování na vodní zdroje na Zemi. Díky pokročilým radarům KaRIn by měla získávat informace třeba o vířivých proudech, oceánských proudech nebo přílivu a odlivu.

„Oteplování moří, extrémní počasí, silnější požáry, to jsou jen některé z důsledků, kterým lidstvo čelí v důsledku klimatických změn. Klimatická krize vyžaduje, aby se do jejího řešení zapojili všichni. SWOT by měl díky dlouhodobému mezinárodnímu partnerství různé komunity lépe vybavit k tomu, aby těmto výzvám mohly čelit,“ uvedl k misi Bill Nelson, správce NASA.

Spolu s NASA se na tomto programu podílí i francouzská kosmická agentura Centre National d'Études Spatiales, Kanadská kosmická agentura a britská kosmická agentura. Celý projekt vyšel přibližně na 1,2 miliardy dolarů (více než 26 miliard korun).

Nový výzkum, který předpokládá, že se maximální věková hranice lidí prodlouží možná i přes hranici 122 let, představil americký matematik a profesor David McCarthy z Univerzity v Georgii. K přesažení maximální délky lidského života by podle něj mohlo dojít v následujících několika desítkách let. „Pokud věříte našim analýzám a naše prognózy dopadnou dobře a svět se nezhroutí, pravděpodobně se najdou jedinci, kteří překonají současný rekord dlouhověkosti,“ řekl pro Insider McCarthy.

Z McCarthyho matematických modelů vyplývá, že maximální věk lidí není biologicky konstantní, ale zatím se zdá, že se neustále zvyšuje. Podle výpočtů by tak třeba ženy narozené v roce 1940 by mohly dosáhnout věku mezi 120 a 130 lety. U žen v USA narozených ve stejném roce by se pak mohla hranice dožití pohybovat mezi 120 a 125 lety.

Průměrně se vyššího věku dožívají ženy. Tou nejstarší, kterou evidují záznamy, byla Francouzka Jeanne Calment, která žila 122 let a 164 dní. Zemřela v roce 1997. Nejstarší muž byl pak podle dokumentů prokazujících jeho narození Japonec Džiróemon Kimura, který zemřel v roce 2013 ve věku 116 let a 54 dní.

Odborníci ale upozorňují, že přesažení věkové hranice 115 let je pořád ještě vzácné. Navíc někteří tvrdí, že délka lidského života se již nějakou dobu neprodlužuje. Upozorňuje na to třeba Brandon Milholland z Albert Einstein College of Medicine, který v roce 2016 ve svém výzkumu naznačil, že hranice délky lidského života se od 90. let minulého století ve skutečnosti neposunula. Maximální věk člověka se podle něj stále pohybuje v průměru okolo 115 let.

Zvířata do země přivezl Ecsobar v 80. letech z Afriky, ale jen v malém počtu jedinců. Po jeho smrti v roce 1993 však zůstala volně v teplé bažinaté oblasti Antioquia, kde se jim začalo dařit. Z původních čtyř hrochů z Escobarova sídla se jich v současnosti v oblasti vyskytuje asi 130, což je největší populace žijící mimo Afriku.

Hroši se nachází v okolí nejdelší kolumbijské řeky Magdaleny, kde významě narušují tamní ekosystém. Denně totiž jedinec sežere asi 40 kilogramů trávy. Exkrementy zvířat potom znečišťují vodu v řece. Kvůli tomu se oblast potýká třeba s úhynem ryb a dalších živočichů. Navíc se hroši stávají ohrožením i pro místní obyvatele. Přibývá případů, kdy dochází mezi zvířaty a lidmi k různým konfliktům.

K jejich přemnožení v Antioquie došlo kvůli tomu, že hroši v oblasti nemají žádné přirozené predátory. Do budoucna se předpokládá, že jejich počet bude exponenciálně růst. Někteří odborníci dokonce předpokládají, že do roku 2034 může populace mít až 1400 jedinců.

Úřady, které se přesunem zvířat zabývají, by chtěly z oblasti přesunout asi polovinu hrochů. Deset z nich by měly převézt do rezervace Ostok v severním Mexiku. Zbylých 60 by potom měly odvézt do Indie. Náklady na převoz zvířat vyjdou zemi na 3,5 milionu dolarů (v přepočtu více než 75 750 000 korun).

Britové často Amsterdam navštěvují na prodloužený víkend, obvykle ve větších skupinách. Cílem jejich cest bývají divoké večírky ve městě spojené s návštěvami hospod, barů, coffee shopů nebo i známé Čtvrti červených luceren, ve které se nacházejí různé sexshopy nebo striptýzové bary. Atraktivní je Nizozemí i tím, že zpáteční letenky do Amsterdamu vyjdou Brity v přepočtu asi na 1300 korun.

Podobné výlety mužům nabízí i britské cestovní kanceláře, které pro ně připravují „divoké víkendy pro muže“ s plavbou lodí a neomezeným množstvím alkoholu nebo procházení se po barech a hospodách ve zmíněné Čtvrti červených luceren.

Obyvatelé Amsterdamu si ale na britské turisty stěžují. Upozorňují, že jsou hluční, po ulicích chodí opilí, močí na veřejnosti, zvrací do kanálů nebo se svlékají a zapojují se do opileckých rvaček. Mladí Britové pak ještě často zážitky ze svých nočních dobrodružství sdílejí na sociálních sítích, kam přidávají videa, na kterých je třeba kvůli výtržnostem zatýká policie.

Nová kampaň má cílit právě na mladé muže ve věku od 18 do 35 let, a to přímo v Británii. Zahrnovat by měla různé plakáty, které budou na Brity apelovat a připomínat jim jejich nevhodné chování. Cílit na ně ale bude i online. Tam je budou reklamy varovat před nadměrným užíváním drog a alkoholu, a to v případě, že si budou na internetu vyhledávat výrazy jako „rozlučka se svobodou Amsterdam“, „levný hotel Amsterdam“ nebo „pub crawl Amsterdam“.

Evropská dotace pro starostu Mihályho Filemona na vybudování 50 metrů dlouhé stezky v korunách stromů činila 64 milionů maďarských forintů, v přepočtu skoro 4 miliony korun. Finance mu byly přiděleny jako soukromé osobě, a to v rámci evropského Programu rozvoje venkova. Z šetření týmu maďarských investigativců vyplývá, že žádost starosty byla registrována v roce 2018 a dotace mu byla přidělena v roce 2021.

Filemon stezku vybudoval na svém vlastním pozemku, který v současnosti připomíná spíše holou pláň. Les, ve kterém konstrukce měla stát, totiž nechal vykácet. Ve vyjádření v maďarské televizi ATV to obhajoval tím, že přidělení dotace trvalo čtyři roky, během nichž se zvýšily ceny stavebních materiálů a finance získané z prodeje dřeva z vykáceného lesa použil na stavbu stezky. Podle záznamů měl stavbu ukončit na konci minulého roku a její podoba by měla být nyní finální.

Jak podotýká server Atlatszo, stezka není udělaná moc dobře. Redaktoři serveru se na místo vypravili a podle jejich vyjádření je například postavená ze dřeva, které není nalakované ani jinak povrchově ošetřené, a je tedy náchylnější ke zničení kvůli povětrnostním vlivům. Objekt doplňují i zastřešené stánky a toalety – jednomu ze stánků například uletěla střecha a toalety nejsou uvnitř stavebně dokončené.

„V posledních letech se snažím upozorňovat na místa, která názorně ukazují strašlivé krádeže peněz z Evropské unie za posledních 10 let. Myslím, že těžko najdeme krásnější místo, symboličtější místo,“ komentoval stavbu Ákos Hadházy, nezávislý poslanec maďarského parlamentu, který se ve své agendě zaměřuje na boj proti korupci v Maďarsku.

Nová legislativa by se kromě zákazu propagace estetických zákroků měla týkat i nutnosti označování používání různých zkrášlujících filtrů nebo třeba fotografií, na kterých je nějakým způsobem manipulováno se vzhledem vyobrazených, třeba ve Photoshopu. Podmínkám by podléhali všichni francouzští influenceři, a to bez výjimky. Zákon by se vztahoval i na ty tvůrce, kteří sice žijí v zahraničí, ale propagují produkty nebo značky prodávané ve Francii.

Podle návrhu bude za porušení podmínek influencerům hrozit trest odnětí svobody až na dva roky a peněžitý trest ve výši 30 000 eur (v přepočtu více než 700 000 korun). Zároveň by také v případě prokázání viny dostali daní influenceři zákaz používání sociálních sítí a nesměli by také pokračovat ve své kariéře.

Zákon se snaží reagovat hlavně na vzestup trendů souvisejících se vzhledem a různými estetickými úpravami, které jsou v současnosti značně rozšířené na Instagramu nebo TikToku. Tyto praktiky v některých případech mohou mít významný negativní vliv na duševní zdraví lidí a mohou se stát příčinou i pro různé poruchy, jako je třeba tělesná dysmorfie nebo poruchy příjmů potravy.

„Zákon má limitovat hlavně destruktivní psychologické efekty těchto praktik na všechny uživatele internetu,“ uvedl k nové legislativě francouzský ministr financí Bruno Le Marie. Zástupci vlády také chtějí určitým způsobem narovnat podmínky pro práci influencerů a ostatních subjektů, které vystupují v mediálním prostoru, ale jejich činnost je omezená například zákony, jimiž se musí řídit třeba tradiční média.

Le Marie dodal, že zákon nemá za cíl boj proti influencerům. „Influenceři se musí jako subjekty řídit stejnými pravidly, jako ti, kteří svůj obsah zveřejňují v tradičních médiích,“ komentoval podmínky.

Skleněné částice na měsíčním povrchu vznikly pravděpodobně po dopadu asteroidů v dávných dobách. Podle nové teorie by se do nich měla voda dostávat prostřednictvím proudu částic, který vychází ze Slunce, takzvaného slunečního větru. Ten totiž přenáší vodík a kyslík ze sluneční atmosféry napříč sluneční soustavou, tedy i na Měsíc.

Voda se ze skleněných částic uvolňuje při jejich zahřátí a podle autorů se kuličky vodou opakovaně naplňují, a to vždy po několika letech. Tímto způsobem by se na povrchu Měsíce mohlo udržovat více než 270 miliard tun vody.

Způsob uložení vody na Měsíci je předmětem výzkumů řady vědeckých týmů. Ty se snaží objasnit, jakým způsobem je voda na Měsíci uchovávána, a to hlavně mimo jeho odvrácenou stranu nebo oblasti měsíčních pólů, kde se voda nachází ve formě vodního ledu. Dříve se předpokládalo, že se voda na Měsíci vyskytuje jen na jeho stinných chladnějších místech. V roce 2020 ale NASA potvrdila její přítomnost i na osvětlené měsíční straně, a čínský výzkum tak na tato zjištění navazuje.

Současný objev čínských vědců je významný především pro lunární astronauty, kteří by mohli kuličky využívat jako potenciální zdroj nejen pro výrobu pitné vody, ale třeba i raketového paliva. Přítomnost vody ve skleněných kuličkách by také mohla znamenat významný posun pro agentury, které se zabývají vznikem vesmírných základen přímo na Měsíci, a to hlavně proto, že mimo vodíku by z částic bylo možné získávat i kyslík.

Oceánské dno je bohaté na nerostné suroviny, především na některé drahé kovy, jako třeba nikl, kobalt nebo mangan. Ty se využívají hlavně v odvětvích alternativních zdrojů energie a jsou nezbytné třeba pro výrobu větrných turbín nebo elektromobilů. Spolu se snahou eliminovat spalovací motory a emise oxidu uhličitého poptávka po těchto materiálech roste, a to hlavně po těch z oceánských ložisek. Těžební společnosti hledají alternativy k těžbě na pozemních ložiscích, jejichž zásoby se pomalu vyčerpávají.

Oceánologové, biologové a další vědci varují, že využívání oceánského dna pro těžbu těchto nerostných surovin způsobí jeho úplnou devastaci. Těžba se totiž stane pro oceány zdrojem rozsáhlého znečištění a může způsobit i zničení celosvětové populace ryb a mořských ekosystémů, které jsou navíc podle biologů a ochránců přírody i v současnosti zatím ne zcela probádané.

Obavy odborníků také podpořila mezinárodní organizace ochránců přírody Fauna & Flora, která první zprávu o hrozbě hlubokomořské těžby vydala už v roce 2020. Od té doby se zájem vědců o studium mořského dna zintenzivnil a odborníci upozornili i na další nebezpečí, které zde těžba představuje. „V posledních několika letech je stále jasnější, že kromě jiných nebezpečí představuje hlubinná těžba také zvláštní hrozbu pro klima,“ dodává Catherine Weller, ředitelka pro globální politiku mezinárodní organizace Fauna & Flora.

Diskuze o hrozbách mořské těžby reaguje hlavně na loňské vyjádření Republiky Nauru, ostrovního státu v Tichomoří, který se chce zasadit o urychlení těžby z mořského dna. V současnosti se jeho snahou zabývá International Seabed Authority –⁠ mezinárodní úřad, který funguje pod OSN a sdružuje 167 členských států. Úřad má už letos přijmout první soubor předpisů pro těžbu na mořském dně, řada odborníků se ale obává, že těžbu státům umožní.

Žalobu na dárce podala organizace Donorkind Foundation, která se zasazuje o práva dětí, jež byly počaty prostřednictvím dárcovství. Připojila se k ní i žena, která v roce 2018 počala své dítě právě darovaným spermatem od nizozemského muže.

Podle nizozemské legislativy může jeden dárce poskytnout své sperma pro narození maximálně 25 dětí. Podle organizace Progress Educational Trust podporující neplodné jsou limity dárcovství důležité hlavně kvůli tomu, aby úroveň příbuznosti mezi lidmi počatými z darovaných spermií nebo vajíček zůstala podobná jako v celé populaci.

„Pokud je genetický materiál od jednoho dárce přítomný mezi velkým počtem potomků, zvyšuje se jinak velmi malé riziko, že by dva nevlastní sourozenci spolu mohli vytvořit intimní vztah,“ uvádí organizace.

Muž měl od roku 2017 zákaz v Nizozemsku darovat spermie, protože ze záznamů vyplývá, že do té doby se díky jeho spermatu narodilo přes sto dětí. Nizozemská porodnická a gynekologická společnost tehdy vyzvala všechny kliniky a spermobanky, aby okamžitě přestaly používat jeho sperma. Muž však v dárcovství pokračoval v zahraničí a využíval i nelegálních kanálů. Své sperma měl nabízet ženám třeba i přes sociální sítě.