Československo v paměti žen. První republiku máme zbožštělou a dobré zákony vznikaly i v 50. letech
Jak vypadají moderní dějiny Československa z pohledu každodennosti? Na to odpovídá projekt Československo v paměti žen pomocí rozhovorů s ženami narozenými mezi lety 1920 až 1965. „Padesátá léta máme spojena s procesy nebo měnovou reformou, ale na druhou stranu byl také přijat zákon, který ukončoval tradici muže jako hlavy rodiny, k čemuž například v západním Německu došlo až v 70. letech,“ zdůrazňuje vedoucí projektu Johana Jonáková.
Jak odhalily rozhovory s respondentkami, lepší situace, než je v České republice nyní, byla zase dříve s mateřskými školami a jeslemi. „V socialismu bylo těch institucí co se týče počtu a regionálního rozvrstvení dost. Je pravda, že nebyla varianta volby a stát tlačil ženy do toho, aby se co nejdříve vracely do práce, a děti tak kolikrát už po třech měsících mířily do jeslí. Situace s mateřskými školami v Česku je teď ale každopádně poměrně špatná a s péčí do dvou let je to ještě horší,“ srovnává současnost s dobou před padesáti lety Jonáková.
Velkým problémem první republiky, kterou máme pro změnu obecně dost idealizovanou, byla zase podle respondentek značná chudoba. „Lidé kolikrát neměli ani na boty či oblečení,“ zdůrazňuje Jonáková a dodává, že to byl možná i jeden z důvodů, proč komunistická strana následně získala takovou podporu po druhé světové válce. „Řadě lidí se do té doby žilo těžko.“
V čem mohou být témata všedního života pro žáky devátých tříd dostatečně chytlavá a zajímavá? A v jakých předmětech kromě dějepisu mohou vyučující využít informace a data z výukové platformy vzniklé na základě projektu Československo v paměti žen? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
