Chcete během karantény do zoo? Díky virtuálním prohlídkám to není problém

Biologové těmto zvláštním výtvorům říkají lidské mozkové organoidy. Pokud jsou po dobu osmi měsíců udržovány v teplotě 37 °C, která simuluje prostředí dělohy, začnou produkovat opakující se oscilace, mozkové vlny, téměř k nerozeznání od těch, které vytváří předčasně narozené dítě, píše magazín WIRED. Vědci na nich zatím převážně testovali nové léky, jejich potenciál je ale podle nich mnohem větší.

V australském startupu Cortical Labs tyto buněčné kultury naučili hrát videohry. Výzkumníci napojili tyto „živé počítače“ na elektrody a učí je pomocí elektrických signálů a dávkování dopaminu. Začínali s klasickým Pongem z roku 1972, kde neurony odměňovali za správná rozhodnutí a trestali elektrickými výboji za chyby. Dnes už se australské neurony naučili hrát i kultovní střílečku Doom.

Ten si zahrála Petriho miska s 200 tisíci lidskými mozkovými buňkami. Průměrný lidský mozek obsahuje zhruba 86 miliard neuronů, což vydá na přibližně 430 tisíc Petriho misek, jak připomíná list Guardian.

Výzkumnici tvrdí, že biologické systémy mají oproti klasické AI obrovskou výhodu: dokážou se samy opravovat, jsou maximálně adaptabilní a vysoce energeticky úsporné.

Podle amerického vědce Johnse Hopkinse se obor zvaný „inteligence organoidů“ (OI) stane revolucí ve výpočetní technice. Prozatím mají tyto mozky limitovanou velikost na zhruba pět milimetrů. Bez cévního systému dodávajícího kyslík se totiž větší shluky buněk udusí. Vědci ale už vyvíjejí umělé krevní řečiště, které by brzy mělo umožnit vypěstovat organoidy o velikosti myšího mozku.

S rostoucí složitostí těchto živých tkání ovšem vyvstávají etické otázky. Mají tyto shluky buněk vědomí? Zatímco filozofové varují před stvořením izolovaných „ostrovů vědomí“ schopných reálně trpět, biologové zůstávají pragmatičtí. Organoidy pro ně zatím představují především efektivnější způsob vývoje léků na nemoci, jako je Alzheimerova choroba nebo deprese.

Majitelé domácích mazlíčků si berou příklad z takzvaných biohackerů a rostoucího byznysu v oblasti wellness a štědře utrácejí za experimentální léčbu. Věří, že jejich milovaným společníkům pomůže k lepšímu a delšímu životu. Zkoušejí terapii červeným světlem, shromažďují doplňky stravy a zapisují svá zvířata do vědeckých studií prováděných výzkumnými ústavy i startupy zaměřenými na dlouhověkost zvířat, píše agentura Bloomberg.

Veterináři ale před podobnými experimenty varují. Kombinování léčebných postupů a léků nepodložených důkazy může zvířatům spíše ublížit. Profesorka Jane Sykes z Kalifornské univerzity upozorňuje, že lidé běžně zvířatům podávají neověřené „zázračné“ odvary či doplňky, které pak stojí za zhoršením jejich zdravotního stavu. Přesvědčit majitele, aby problematické látky vysadili, podle ní navíc bývá velmi složité.

Změnit to má oficiální věda. Organizace Dog Aging Project proto nyní provádí rozsáhlou klinickou studii léku rapamycin na více než pěti stech psech. U lidí se tato látka využívá k prevenci, aby organismus neodmítl darovaný orgán po transplantaci. U myší látka dříve prokázala slibné účinky proti stárnutí a prodloužení života. Do výzkumu se mezitím zapojují i farmaceutičtí giganti a nadějné startupy.

Část dynamiky v odvětví zaměřeném na zvířecí dlouhověkost pramení z fascinujících nových vědeckých objevů. Svou roli ale hraje i vznik jedné poněkud nesourodé koalice. Na jedné straně stojí majitelé domácích mazlíčků, kteří tyto léčebné postupy vítají, na straně druhé figurují šéfové a zakladatelé biotechnologických firem, jejichž největší ambice, ať už jde o přínos světu, nebo o vlastní zisk, sahají mnohem dál než jen ke psům, jak píše New York Times.

Společnost Loyal Animal Health například testuje hned tři nové přípravky vyvíjené přímo k prodloužení života psů a doufá, že první z nich uvede na trh už příští rok. Krok drží i firma Elanco, která loni do výzkumu zvířecí dlouhověkosti investovala stovky milionů dolarů. Její výzkumníci se zaměřují mimo jiné na inovativní léčbu rakoviny či chronických onemocnění ledvin, jež patří k nejčastějším příčinám úmrtí starších psů a koček.

Krátce po osmé hodině večerní během horké a dusné noci začal César Gastélum livestream před jedním fastfoodem v mexickém Culiacánu. V rámci výzvy na sociálních sítích se převlékl za rozvozce jídla. Vše vypadalo jako neškodná zábava, dokud kolem neprojela motorka se spolujezdcem. „Nahánějí mi strach,“ pronesl pětadvacetiletý Gastélum. Byla to téměř jeho poslední slova.

O několik okamžiků později se motorka vrátila, zastavila vedle skupinky a spolujezdec v helmě vytáhl pistoli. Influencera střelil do hlavy. Gastélum na místě zemřel. Jeho dva společníci vyvázli bez zranění. Případu si všímá britský list The Times.

Podle mexického deníku El Universal bylo v zemi od roku 2024 zavražděno nejméně 19 influencerů a tvůrců obsahu. Osm z těchto vražd, včetně té Gastélumovy, se odehrálo ve státě Sinaloa. Tímto státem zmítá bratrovražedná válka uvnitř stejnojmenného kartelu Sinaloa. Vypukla poté, co byl v roce 2024 zatčen Ismael „El Mayo“ Zambada a převezen do USA.

Frakce věrná Zambadovým spojencům, známá jako La Mayiza, bojuje s konkurenční skupinou. Tu vedou synové nechvalně proslulého narkobarona Joaquína „El Chapa“ Guzmána, spoluzakladatele kartelu Sinaloa, který si v USA odpykává doživotní trest. Pokračující krveprolití po sobě zanechalo tisíce mrtvých či pohřešovaných.

Zřejmě nejznámější influencerkou, která propojila drogovou kulturu se sociálními sítěmi, byla Claudia Ochoa Félixová. Často se o ní mluvilo jako o „mexické Kim Kardashianové“, a to díky její nápadné podobnosti s americkou celebritou i její vášni pro soukromá letadla a plastické operace. Milovala ale i zbraně. To posílilo podezření, že vedla dvojí život coby nájemná vražedkyně a údajně pod přezdívkou „Císařovna“ řídila ozbrojené křídlo kartelu Sinaloa. Toto nařčení vždy odmítala. Když v roce 2019 ve věku 32 let zemřela, zřejmě na předávkování, měla na sociálních sítích stovky tisíc sledujících.

Organizace Acled uvádí, že v současné době je vyšetřováno 64 influencerů kvůli podezření, že mexickým zločineckým gangům pomáhají prát jejich zisky. Co se týče vraždy Gastéluma, k činu došlo během živého vysílání na sociálních sítích za přítomnosti tisíců svědků. Přesto ani po deseti dnech nebyl nikdo zatčen.

Na rozdíl od svých sousedů Švýcarsko letos zatím nezažilo rozsáhlé lesní požáry. Suchá půda, nízké hladiny vody a úhrn srážek po týdnech veder ale výrazně zvýšily riziko i v zemi helvétského kříže. Federální úřad pro životní prostředí podle portálu Swissinfo v mnoha částech země určil nebezpečí jako vysoké nebo velmi vysoké. Takové varování se týká i lyžařského střediska Adelboden–Lenk.

Jeho zhruba 200 kilometrů sjezdovek se nachází ve střední nadmořské výšce a zhruba 70% sněhu na jeho svazích se vyrábí uměle. Viditelnou částí zasněžovací sítě jsou sněhová děla a trysky. Velká část této infrastruktury, ale zůstává skrytá. Pod zemí se, jak informuje AP News, nacházejí desítky kilometrů vodovodních potrubí. Tato síť by se dala využít i mimo zimní měsíce.

Sněžná děla lze využít k zavlažování polí nebo se dají namířit na okolní infrastrukturu. Důležitá je ale právě ta podzemní síť. Zasněžovací síť v teplejších měsících shromažďuje srážky a tající sníh v nádržích. Pokud by v regionu vypukl požár, hasiči by mohly rychle koordinovat zásah s provozovatelem lyžařských vleků. Prostřednictvím sítě se voda mohla do oblasti dostat během krátké doby, jak píše Swissinfo.

Zasněžovací systémy se v boji proti požárům už využívají i jinde. Například na hašení ohně v americké Kalifornii se podle portálu Swissinfo podílelo lyžařské centrum Mountain High a sněhová děla posloužila jako obří postřikovače. To pomohlo ochránit budovy i lanovky.

Pro Eurovizi, oficiálně nazývané Eurovision Song Contest, je zvykem, že ji pořádá vysílací společnost země, která vyhrála předchozí ročník. Děje se tak v koprodukci s členy Evropské vysílací unie (EBU). To ale nově nemusí platit v případě zapojení země do ozbrojeného konfliktu. Jak informuje Deutsche Welle s odkazem na EBU, soutěž zároveň nebude moci organizovat země, pokud citlivá geopolitická situace ovlivní bezpečnost, ochranu nebo stabilitu jejich státu či bezprostředního regionu.

Změna bude podle BBC vykládána jako reakce na pokračující účast Izraele v soutěži i navzdory kritice. Loni v listopadu oznámilo pět zemí – Španělsko, Irsko, Nizozemsko, Slovinsko a Island – bojkot Eurovize právě kvůli účasti Izraele. Jako důvod zmínily válku v Pásmu Gazy. Izrael je v současné době zapojený i do války v Íránu.

Letošní druhé místo vloni obsadil Izraelec Noam Bettan s písní Michelle a je to už druhý ročník po sobě, kdy se Izrael umístil na druhém místě. Podle BBC někteří zúčastnění vysílatelé v soukromí vyjádřili obavy ohledně bezpečnosti v případě pořádání Eurovize v Tel Avivu nebo Jeruzalémě.

Nové opatření ale pouze formalizuje proces, se kterým se soutěž už v minulosti potýkala, jak píše Deutsche Welle. Ukrajina vyhrála v roce 2022, ale kvůli invazi Ruska nemohla uspořádat následující ročník. Místo ní jménem Ukrajiny hostil Eurovizi 2023 britský Liverpool.

Přes 80 % japonských firem používá umělou inteligenci ve svém provozu pouze v omezené míře nebo vůbec. Informuje o tom průzkum agentury Reuters. Ta zároveň zmiňuje data z vládní zprávy z letošního roku, podle kterých 86,4 % japonských firem využívá AI aspoň k jednomu úkolu. Japonsko ale například oproti Číně zaostává o 11,7 %. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z konce loňského roku využívá umělou inteligenci ve své práci pouze 8,4 % japonských zaměstnanců.

Důvod proč Japonsko váhá, popsal BBC spoluzakladatel amerického startupu Kuse AI Austin Xu. Podle něj je to hlavně kvůli konzervativnímu přístupu japonských firem a jejich neochotě podstupovat rizika. Například v oblastech přímého kontaktu se zákazníky je podle Xu nulová tolerance k chybám umělé inteligence. Japonské firmy podle něj potřebují více důkazů o kvalitě a funkčnosti AI, než jí budou dostatečně důvěřovat.

Japonská vláda se ale snaží firmy v širším zavádění AI podporovat. Japonský parlament loni v květnu schválil zákon o podpoře umělé inteligence. Jeho cílem je podle BBC pomocí mírné regulace motivovat podniky k větším investicím do tohoto odvětví. Vláda se domnívá, že větší využití této technologie by mohlo pomoct zvýšit produktivitu. Ta je v současné době na nejnižší úrovni ze skupiny vyspělých zemí G7.

Nový výzkumný program na univerzitě v Cambridge teď chce vytvořit databázi organoidů a pomoci tím ve zkoumání konkrétních léků na jednotlivé nemoci. Podle profesora pediatrie na univerzitě v Cambridge Matthiase Zilbauera bude mít výzkum obrovský dopad na množství zvířat, které v testování vědci používají. „Výrazně to ovlivní taky naše možnosti, jak vyvinout nové léky,“ řekl pro Guardian.

„Neříkáme, že v blízké nebo předvídatelné budoucnosti už nebude docházet k žádnému využívání zvířat, protože stále existují určité problémy, které nelze v těchto nových modelech otestovat, ale toto omezení je zcela reálné,“ dodal Zilbauer.

Americké a evropské regulační orgány v oblasti léčiv nyní proto začínají podporovat jiné přístupy, pokud je to jen trochu možné. Podle vědců organoidy lépe napodobují fungování lidských orgánů i průběh nemocí, a mohou tak odhalit neúčinné nebo rizikové léky dříve než současné testy na zvířatech, vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature.

Jen za loňský rok ve Velké Británii provedli vědci přes 2 a půl milionu pokusů léků na zvířatech, píše Guardian. Naprostá většina, asi 90 procent, na myších, potkanech, rybách a ptácích. Jen asi v 1 procentu případů se jednalo o zvláště chráněné druhy, jako jsou kočky, psi, koně nebo opice.

Zillbauerův tým začíná s organoidy pro zánětlivá onemocnění střev a Mohl by tak rychleji najít řešení třeba na ulcerózní kolitidu nebo Crohnovu chorobu. Další vědecké organizace zatím budou pěstovat celou řadu organoidů, od pulzujících buněk simulujících srdeční tkáň až po elektricky aktivní mozkové buňky.

Firma v prohlášení uvedla, že AI umělce také vyjme z listů doporučení. Podle serveru The Guardian je to jeden z dalších kroků, jak se největší hudební streamovací platforma na světě snaží zatočit s umělými tvůrci obsahu.

A že jich není málo. Jen za loňský rok Spotify uvedlo, že odstanilo asi 75 milionů AI generovaných takzvaných spamových skladeb. Nástroje umělé inteligence totiž vytvořily doslova záplavu falešné hudby.

Platforma umožní tvůrcům uvést, zda je jejich identita smyšlená. Nebude se ale, jak píše server Guardian, spoléhat jen na vlastní prohlášení umělců. AI obsah budou vyhodnocovat lidé a… umělá inteligence. Uživatelé uvidí, jestli se umělec s označením AI o štítek sám přihlásil, nebo jestli ho tak vyhodnotila platforma, dodává web Sky News. Podle serveru nebývá AI vytvořená písnička sama o sobě problémem. Problematické ale je chování AI umělců ke generování zisku – tvorbu umělců si pouští neustále dokola, aby za ni získali honoráře.

Drsné rady jako „Nikdy nenoste svetr, vysílá to negativní impulsy“ měly podle autora znamenat, že svetry nosí jen nižší střední třída nebo chudáci. Tématu si všímá britský deník The Guardian. Ten následně uvádí, že až posledních pár let přineslo v tomto zažitém paradigmatu změnu. Velké technologické firmy z oblasti San Franciska na západním pobřeží Spojených států rozvolnily pravidla. Normou se staly trika nebo mikiny s kapucí. Tlak na „Dress to impress“ neboli „oblečte se tak, abyste udělali dojem“ měla snížit taky stále častější možnost práce z domova.

Jenže namísto zlepšení je situace horší. Studie amerických vědců poukazuje na to, že mezi subjektivním vnímáním osobní přitažlivosti a výší příjmu je pozitivní korelace. Vědci zkoumali muže ve věku mezi 30 a 55 lety a přišla na to, že „dobře vypadající uchazeči s titulem MBA“ měli vyšší pravděpodobnost získat na pohovorech pracovní místa, než jejich méně vzhlední kolegové.

The Guardian z toho částečně viní také éru sociálních sítí. Neustálá přítomnost kamer a sociálních sítí je novou normou. Pozornost už přitahují taky profese, které se o vzhled předtím nemusely tak starat. Server doslova píše, že „v éře sociálních sítí už neexistuje pojem mít ‚tvář pro rádio‘.“