Chodit, nebo nechodit na přednášky? V Německu se do diskuse vložil soud

5. leden 2018

Loni na podzim zažaloval student politologie na Univerzitě v Mannheimu svou alma mater, protože ho nutila povinně chodit na přednášky. Rozhodnutí německého soudu opět oživilo debatu o studentských povinnostech.

Až donedávna platila na některých studijních oborech mannheimské univerzity povinnost účastnit se všech přednášek, píše server JuraOnline. (I když ve skutečnosti o míře absencí rozhodovali vyučující.) Podle soudu byla nicméně studijní pravidla příliš vágní a univerzita je musí přepracovat.

Na začátku celého případu byl 21letý student bakalářského oboru politologie, kterému se nezamlouvalo, že by studenti kvůli absenci nemohli v krajním případě ke zkouškám. S podporou studentské rady podal na univerzitu žalobu pro porušování studentských a pracovních svobod. Správní soud Bádenska-Württemberska mu dal za pravdu a rozhodl, že studijní pravidla pro bakalářský obor jsou neplatná. Univerzita je teď bude muset přepracovat, a to ke vzájemné spokojenosti jak učitelů, tak studujících, doufá tamější studentská rada

Nová voda na starý mlýn

Rozsudek opět rozvířil debatu o povinné účasti studentů na výuce i v dalších spolkových zemích. Celá řada německých univerzit má totiž studijní pravidla formulovaná podobně, jako tomu bylo v Mannheimu, připomíná německý deník Süddeutsche Zeitung. Je správné, aby školy nutily své studenty chodit na přednášky? Nebo se mají studenti sami postarat, aby závěrečné zkoušky zvládli?

student - studenti - mileniál

Na konci roku 2014 novelizovala tehdejší ministryně pro vědu Severního Porýní-Vestfálska Svenja Schulze (SPD) zákon o vysokých školách a v podstatě zrušila kontrolu docházky na přednáškách a seminářích. Zástupci studentských spolků rozhodnutí vítali, protože nezatěžovalo studující, kteří se třeba starali o příbuzné, byli nemocní nebo si museli na studium sami vydělávat. Současná politická reprezentace oznámila, že chce novelu zrušit.

Každý je svého štěstí strůjce

V reakci na zrušení povinné docházky v Severním Porýní-Vestfálsku předložil o rok později Rolf Schulmeister, výzkumník v oblasti vysokého školství, metastudii o vztahu mezi absencí a školními výsledky. Vyhodnotil tři stovky studií z 25 zemí za posledních několik desítek let. Výsledky hovoří jasně: už tři zameškané přednášky či semináře vedou k výrazně horším výsledkům u zkoušek.

Podle serveru JuraOnline se nedá předpokládat, že by rozsudek vedl k celoněmeckému zrušení povinné účasti na vysokoškolské výuce. Nehledě na rozhodnutí soudu balancuje otázka o stoprocentní účasti na hranici mezi právem na svobodu studentů, učitelů a vysoké školy. Ačkoliv výzkumy jednoznačně dokazují přínosy pravidelné účasti, ani Rolf Schulmeister její povinné zavedení nevidí jako správnou cestu. 

Příspěvek byl součástí výběru z médií. Poslechnout si jej můžete každou středu v 16:20.

Některé studie dokazují, že ke zlepšení pravidelné docházky stačí o tomto tématu mluvit a přítomnost studentů jen bez sankcí sledovat. Také mnichovský profesor sociologie Armin Nassehi říká, že nezáleží, co se píše ve studijních pravidlech; studenti chodit nemusí, ale pak si za své špatné výsledky mohou sami.

autor: kult
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.