Chránit, nebo lovit? V africké savaně se rozhoduje o budoucnosti vzácných slonů s kly až k zemi

Poté, co Athény zažily nejteplejší červen v historii a další vlnu veder i v červenci, se potřeba ochladit město a také šetřit vodou stala ještě naléhavější. Tato část Evropy je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi. Do řeckého hlavního města teď chtějí dostat více zelených ploch a zavlažovat je vodou ze starobylého římského akvaduktu.

Vodní kanál, který nechal vybudovat císař Hadrián kolem roku 140 n. l., vede z hory Parnitha severně od hlavního města v délce asi 23 km přímo do centra Athén. Většina akvaduktu leží pod zemí a funguje na principu vsakování podzemních vod.

V obci Chalandri na předměstí Athén se v rámci pilotního projektu vrací část starověké stále ale funkční stavby zpátky do provozu. Po dokončení prací se obyvatelé Chalandri budou moci napojit na systém užitkové vody, určené k zalévání nebo čištění pozemků, a to buď připojením se na potrubí vedoucí vedle akvaduktu, nebo pomocí obecních cisteren s vodou. Projekt si tak klade za cíl změnit návyky lidí tím, že je naučí používat k některým účelům užitkovou vodu namísto pitné.

Athény jsou jedním z nejteplejších a nejhustěji zastavěných měst v Evropě. V létě to vede k výraznému efektu tepelného ostrova. Od projektu se mimo jiné očekává, že voda zavlaží zelený koridor podél trasy akvaduktu, což povede k ochlazení okolí.

Autoři projektu už mají plány na rozšíření zavlažování do dalších athénských čtvrtí, kterými Hadriánův akvadukt prochází. Zahájili také spolupráci s dalšími městy v Evropě, která se chystají podobným způsobem propojit kulturní dědictví s využitím vodního díla.

Vzácný obraz byl součástí souboru 22 portrétů, které si koncem 15. století objednal britský výrobce gobelínů Ralph Sheldon. Sbírka původně visela v Sheldonově domě v hrabství Warwickshire, do dnešní doby se z ní ale dochovalo jen několik obrazů.

Historik umění Adam Busiakiewicz, konzultant aukční síně Sotheby's, si díla všiml úplnou náhodou na pozadí fotografie z recepce ve Shire Hall, kterou 4. července zveřejnilo vedení policie ve Warwickshire na sociální síti X.

Busiakiewicz obraz podle svých slov poznal podle specificky zaoblených rohů, které práce z Sheldonovy sbírky mají. Informaci o svém podezření ohledně původu obrazu předal místnímu úřadu. Rada hrabství Warwickshire ho následně pozvala k prohlídce uměleckého díla, na kterém je král – známý svými šesti ženami a legendárním apetitem – vyobrazený v opeřeném klobouku, se zlatými řetězy a s mečem v ruce.

Rada hrabství Warwickshire uvedla, že po tomto nálezu portrét přemístila do svých muzejních sbírek za účelem dalšího výzkumu. V současné době probíhá pátrání, jehož cílem je zjistit, jak se portrét Jindřicha VIII. do Shire Hall dostal.

Zpráva odhaduje, že skryté náklady nemocnosti na ekonomiku vzrostly od roku 2018 o 30 miliard liber. Z toho je až 25 miliard způsobeno nižší produktivitou lidí, kteří pracují místo toho, aby si vzali sick day.

IPPR popisuje Spojené království jako „věčně nemocnou část Evropy“, s nízkou kvalitou pracovních pozic, nadměrnou konzumací nezdravého jídla, kouřením, hazardem a nízkými investicemi do veřejného zdraví. Institut také varuje, že rostoucí nemocnost povede k nárůstu lidí žijících dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu, což představuje mimo jiné „vážnou fiskální hrozbu“.

S odvoláním na analýzu Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) zpráva dále uvádí, že ekonomická neaktivita v důsledku nemoci by mohla vést ke snížení ročních daňových příjmů Velké Británie o 8,9 miliardy liber a také k vyšším výdajům na sociální zabezpečení a zdravotní péči.

Zpráva IPPR volá na základě zjištěných faktů po „ekonomice zaměřené na zdraví“, založené na třech pilířích: zaměstnavatelé by měli zajistit dobré zdraví na pracovišti, odklon ekonomiky od nezdravých potravin a alkoholu k produktům a službám podporujícím zdraví a investice do „na zdraví orientovaného průmyslu budoucnosti“.

Mluvčí britského ministerstva práce a důchodů k problematice uvedl: „Nikdo by neměl být nucený volit mezi svým zdravím a řešením finanční tísně. Proto plánujeme posílit zákonnou nemocenskou tak, aby poskytovala záchrannou síť pro ty, kteří ji nejvíce potřebují.“

Například v Louisville žije 27letá gorila jménem Jelani, která je už léta do telefonů zamilovaná. Když je připravena, aby návštěvník přepnul na další video, jen ťukne na sklo a sleduje další příspěvek.

„Jsou zrcadlem nás samých,“ řekl Ron Evans ze zoo v Louisville. Sledování telefonu prý není na škodu jinak klidnému životu, který vede se samcem Bengatim, takže scrollování mají s mírou oba povolené.

Trend podporují například i v zoologické zahradě v Indianapolis, kde šimpanzi a orangutani používají dotykové obrazovky, aby se naučili komunikovat pomocí symbolů a hrát hry jako piškvorky. Robert Shumaker, prezident a výkonný ředitel Zoo Indianapolis a výzkumník lidoopů, si myslí, že návštěvníci, kteří sledují, jak opice předvádějí své mentální schopnosti, pak více podporují snahy o ochranu přírody.

„Každému lidoopovi, kterého znám, bych poradil totéž, co komukoli z vlastní rodiny, tohle pro tebe nemůže být aktivita na celý den. Musí dělat i jiné věci,“ dodává ředitel zoologické zahrady Schumaker. Potvrzuje tak slova chránkyně přírody Beth Armstrong. Podle ní by lidé měli raději zažívat spojení s gorilami bez použití rušivých technologií.

Opačně se k tomu staví například v zoologické zahradě v kanadském Torontu. Pro podobné situace tam vyvěsili chovatelé ceduli, která zakazuje lidem, aby gorilám ukazovali obrazovky s odkazem na to, že by to mohlo narušit rodinnou dynamiku zvířat.

Když prší, půdní kryt z listí, trávy a hlíny odfiltruje velkou část vody dříve, než se vsákne do země. Po lesním požáru ale půdní kryt nahradí popel ze spálené vegetace. Ten pak brání vsakování dešťové vody do půdy a doplňování podzemních vod. Voda, která se nemůže vsáknout do země, se hromadí, což zvyšuje pravděpodobnost sesuvů půdy a bleskových povodní. Všímá si toho list Washington Post. 

Celou situaci nedávno zažili obyvatelé Las Vegas v Novém Mexiku. Oblast v roce 2022 zasáhl největší požár v historii amerického státu. Starosta musel vydat pro asi 13 tisíc obyvatel varování, že městu zbývá pitná voda asi na 30 dní.

Monzunové deště totiž v roce 2022 pokryly povodí Gallinas, kde vykácené stromy z národního lesa Santa Fe a pozemky pokryté popelem vytvořily povodňové podmínky. Bouře vnesly do toků a nádrží obrovské množství uhlíku ze spálených stromů a rostlin. Úpravna vody nestíhala a zásoby se staly nepitnými.

Požár Calf Canyon/Hermits Peak z roku 2022 patří k největším v historii Spojených států. Perimetr požáru se rozprostíral na ploše asi 1300 kilometrů čtverečních, přičemž ve většině oblastí hořelo s vysokou intenzitou. Během několikaměsíčního požáru byly tisíce lidí nuceny se evakuovat.

„Předpokládám, že velikost i závažnost lesních požárů se bude zvyšovat,“ říká Randy Dahlgren, profesor Kalifornské univerzity v Davisu, a dodává, že následky megapožárů, vzhledem k jejich rozsahu a intenzitě, jsou spojeny s horší kvalitou vody v následujících obdobích dešťů.

Na čínských sociálních sítích jsou cestovatelská videa ještě populárnější. YouTube a Instagram jsou v Číně zakázány, ale tamní uživatelé si našli způsob, jak je dále sdílet a získat tak nadšené příznivce.

Vznik videí odráží návrat zahraničních cestovatelů do Číny poté, co se země na tři roky izolovala během pandemie covidu-19. Pro Čínu však videa znamenají víc než jen podporu ekonomiky. Jsou pro Peking příležitostí, jak čelit tomu, co označuje za protičínské nálady na Západě.

Čína podle NYT v posledních letech nabádá místní obyvatele, aby se k cizincům chovali jako k potenciálním špionům, rozšiřuje svůj dohled a vyhošťuje nebo zatýká novináře z čínských i zahraničních médií. Poukazuje však na bezstarostná cestovní videa jako na důkaz, že kritika je vykonstruovaná.

Někteří blogeři se podělili o zážitky, které vláda v Pekingu tolik propagovat nechce. Španělská cyklistka Sara Qiu, která projíždí západní Čínou, sdílí na Facebooku a Instagramu bujaré příspěvky o své cestě, například, že ji cizí lidé zvali na svatbu svého syna. Sdílela však také příběhy o tom, jak ji pronásledovala policejní auta a jak ji odmítali ubytovat v hotelech, protože je cizinka.

Météo-France ve svém varování doporučila lidem, aby byli při sportu nebo fyzické aktivitě venku „pozorní“. Vzhledem k tomu, že většina her se koná ve městě nebo jeho okolí, zasáhnou vysoké teploty pravděpodobně všechny sportovce, kteří se tento týden účastní venkovních soutěží, napsal server Euronews.

Poslední letní olympijské hry v Tokiu v roce 2021 byly označovány za „nejteplejší v historii“, teploty se vyšplhaly nad 34 °C a vlhkost vzduchu místy dosahovala téměř 70 %. Maratonští běžci v cíli závodu zvraceli a omdlévali, další sportovce zdravotnické týmy ze závodů odvážely na invalidních vozících. S extrémními vedry se letos potýká i Paříž. Jak ale informoval server BBC, není to poprvé, co měly vysoké teploty vliv na průběh pařížských her. Už v červenci roku 1924 na olympijských hrách kvůli extrémnímu horku odstoupilo dvacet tři z 38 běžců z cross-country závodu, protože teploty ve stínu ve městě vystoupaly na 33 °C. Podle studie z roku 2023 je Paříž obzvláště náchylná k vysokým teplotám a právě tady je nejvyšší riziko úmrtí v důsledku horka v Evropě. Od roku 1924, kdy Paříž naposledy hostila olympijské hry, se vlivem klimatických změn teploty v tomto ročním období zvýšily přibližně o 3,1 °C.

Organizátoři olympijských her chtějí opakování událostí z Tokia zabránit. Pro některé sporty a sportoviště existují pohotovostní plány a také hranice, kdy se v případě dosažení teplotních limitů nemůže ve hře pokračovat. Triatlony a maratony začínají brzy ráno, aby se vyhnuly nejteplejší části dne. Organizátoři také vyhodnotili rizika pro jednotlivé sporty a tvrdí, že jim kalendář všech akcí přizpůsobili.

Aline Bertin, vedoucí autorka nejnovější studie z francouzského Národního výzkumného ústavu pro zemědělství, potraviny a životní prostředí, doufá, že nový výzkum poskytne podobný pohled i na ptáky. Studie totiž odhalila, že slepice se umí červenat a používat další formy mimiky. Podle výzkumníků z několika francouzských institutů a Univerzity v Tours se samice kuřat červenají, když jsou vyděšené nebo vzrušené, a načechrávají si peří na hlavě, když jsou spokojené, píše server Guardian. 

„Náš výzkum ukazuje, že domácí kur je citlivý a má velmi jemné způsoby vyjadřování emocí,“ řekla CNN spoluvedoucí studie Aline Bertin. Aby vědci pochopili, jak slepice viditelně vyjadřují emoce, strávili čtyři týdny na francouzské farmě, kde pozorovali sedmnáct slepic dvou různých plemen a natáčeli jejich běžné chování a reakce na různé podněty. Díky tomu zaznamenali i individuální rozdíly a odlišné osobnosti slepic. „Některé se velmi snadno leknou sebemenšího hluku, zatímco jiné reagují mnohem méně,“ uvedla Bertin. Analýzou záznamů tým zjistil, že odhalená kůže na tvářích slepic zčervenala, když byly vyděšené nebo rozrušené, například když je zvedl člověk nebo když slyšely zvuk, který vnímaly jako hrozbu. Ke zčervenání ale docházelo i v pozitivních situacích, jako je čekání na potravu.

Přestože vědci v této studii nedokázali vysvětlit mechanismus, jakým se slepice červenají, dospěli ve studii zveřejněné v časopise Plos One k závěru, že tváře a okolí uší prozrazují emoce ptáků lépe než například jejich hřebínek. Zjištění zároveň nabízí nový způsob, jak porozumět emocím ptáků, což by mohlo pomoci chovatelům posoudit spokojenost jejich hejna.

Tápající studio v posledních letech zaznamenávalo až na pár výjimek v podobě TV série Loki nebo současného trháku Deadpool & Wolverine propad u kritiků i diváků. Skomírající trend superhrdinů se proto Marvel Cinematic Universe (MCU) snaží oživit. Podniklo několik změn a překvapivých kroků, kterými chtějí tvůrci komiksový vesmír opět nastartovat. Již dříve bylo oznámeno, že nadcházející film Avengers: Kang Dynasty byl zrušen po propuštění herce Jonathana Majorse poté, co byl v prosinci odsouzen za napadení bývalé přítelkyně. Dalším týmovým filmem tak bude Avengers: Doomsday, který připraví půdu pro Avengers: Tajné války, uvedl server Euronews.

Nový název prvního ze dvou připravovaných filmů vyvolal davové šílenství. Potvrdil tím totiž příchod jednoho z největších a nejikoničtějších padouchů marvelovských komiksů, Victora Von Dooma alias Doktora Dooma. Další dobrou zprávou byl pro diváctvo i návrat režisérů posledních Avengers, Joea a Anthonyho Russo. Kdo se role významné postavy Marvelu zhostí, bylo předmětem vášnivých debat. Někteří si přáli v roli Dooma vidět Cilliana Murphyho, známého ze seriálu Peaky Blinders nebo velkofilmu Oppenheimer. Před uvedením hlavní záporné postavy nadcházejících Avengerů ale režisérská dvojice připravila přítomné na „důkaz nepředstavitelných možností v marvelovském multivesmíru“, čímž naznačila, že o novou tvář MCU zřejmě nepůjde. Následně na pódiu masku Doktora Dooma strhl Robert Downey Jr., který po 5 letech od Endgame oficiálně ohlásil návrat do MCU. „Nová maska, stejný úkol,“ okomentoval svůj comeback Downey Jr.

Zatímco bezprostředně po tomto odhalení fanoušci Downeyho Jr. návrat opěvovali, další den už někteří příznivci Marvelu vnímali obsazení Doktora Dooma spíše skepticky. Nejčastěji si stěžovali, že se Marvel omezil na nostalgické finanční lapače, místo aby uplatnil svou kreativitu a našel způsoby, jak co nejpřesvědčivěji využít nové herce a postavy, píše server Time.