„Chybí nám pozitivní vize budoucnosti,“ myslí si filmařka, jejíž dědeček si koupil letenku na Měsíc

Autorka filmu Lístek na Měsíc se o dědečkově letence dozvěděla náhodou. „Jsme si s dědou hodně blízcí, o tom lístku ale nikdy nemluvil. Před šesti lety to pronesl u večeře, jen tak náhodou, že má ten lístek na Měsíc, a pokračoval normálně v konverzaci. To byl první impuls pro to, abych se o tom snažila dozvědět víc,“ přibližuje filmařka. Držitelé letenky do vesmíru, kterých bylo nakonec asi 100 tisíc, měli podle ní dvě základní motivace. „Někteří se chtěli někam proletět, většinou se lidé ze Západu podívat na nová místa, lidé z Východu a míst s těžší politickou nebo rodinnou situací chtěli prostě zdrhnout,“ shrnuje Veronika.

Čtěte také

Každý den se dozvídáme, že náš stát vlastní mafiáni. Poprvé čelíme realitě, říká slovenská dokumentaristka

Čemu autorka dokumentárního snímku přičítá technooptimismus 60. let? „Zčásti propagandě a zčásti tu byl takový osobní technooptimismus. Na Východě i Západě masírovali společnost přes vesmír, studená válka a dobývání vesmíru bylo prostoupené s každodenností lidí. 60. léta v sobě taky nesla pozitivní vizi budoucnosti, my se utápíme v dystopických vizích. To byla pro mě taky velká motivace, proč ten film dělat. Vidím jako velký problém současnosti, že je společnost hodně negativně nastavená,“ myslí si Veronika Janatková.