Člověk by se měl snažit aktivně konat dobro, v tom je krása. Anna Vaverková vydává druhou desku
Své druhé řadové album pojmenovala Anna Vaverková Krása. „Po debutové desce mi chvíli trvalo najít nový směr a zápal, ale pak už to šlo jednoduše,“ říká o vzniku hudebně dosud nejpestřejší kolekce česká zpěvačka, skladatelka, hudebnice a producentka v jednom. Kde nachází krásu po devíti letech života v Berlíně a jak se německá metropole proměnila? Jde dohromady s názvem desky jedna z písní pojmenovaná Chce se mi blít? I na to přišla řeč v rozhovoru den před vydáním Krásy.
Většina z písní na druhé řadovce vznikla ze zápisků, které si Anna Vaverková pořizovala při toulkách Berlínem nebo cestách vlakem mezi německou metropolí a Českem. Jednou z výjimek na desce je Čáp. „Ten vzniknul, když jsme byli v zimě u rodičů na návštěvě a já jsem tam viděla čápa, jak stojí u jezírka. A než jsem to stihla někomu říct, tak už byl pryč. A s manželem samozřejmě řešíme i děti, takže se to přirozeně propojilo,“ vysvětluje Anna a dodává, že Čáp je zároveň jedna z písní, která jí trvala dokončit nejdéle.
S manželem Liamem mají v Berlíně nahrávací studio, které už je v současnosti hlavním důvodem, proč stále žijí v německé metropoli. „Kdybychom to studio neměli, tak už v Berlíně s největší pravděpodobností nejsme. Město se za ty roky hodně změnilo. Třeba Friedrichshain, kde dřív byla spousta undergroundových a punkových klubů, je dnes plný kanceláří a jóga studií,“ popisuje Anna Vaverková proměnu jedné z berlínských čtvrtí.
Kde Anna Vaverková nachází v Berlíně krásu i po devíti letech života? A jaké místo má coby svůj safe space? Čím ji ohromila kniha Do tmy Anny Bolavé? A jak vypadalo hraní na Expu v Ósace? Poslechněte si celý rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
