Co dělal Blatný v blázincích, aby se nezbláznil? Díval se na televizi
Informacemi nabitý příspěvek do literární historie, tak trochu detektivní pátrání, strhující životní příběh velkého básníka 20. století – to všechno nabízí román o Ivanu Blatném s prostým a výstižným názvem Básník. Svou nejnovější knihu představil v Liberatuře Martin Reiner.
„Měl jsem dlouhý seznam 52 otázek a jel jsem tam s naivním přesvědčením, že se vrátím a budu vědět všechno o Ivanu Blatném. Samozřejmě se velmi záhy ukázalo, že z doby jeho mládí toho vím já víc, než si on pamatuje, a navíc se k tomu nechtěl vůbec vracet. Odpovídal převážně jednoslabičně, takže jsem asi po 13. otázce své investigativní tázání ukončil, protože jsem měl dojem, že ho podrobuju výslechu,“ vzpomíná na setkání s Blatným Martin Reiner, který ho v Anglii navštívil v říjnu 1989. Blatný emigroval v březnu 1948, kdy byl doma uznávaným básníkem, a většinu doby zde prožil putováním po psychiatrických zařízeních. Z české literatury byl na desetiletí vymazán.
Byl, nebo nebyl Ivan Blatný blázen? Kromě této otázky, na kterou román záměrně nenabízí jasnou odpověď, trápila Martina Reinera třeba také zvědavost, jak vlastně Blatný trávil ty tisíce jednotvárných dní v anglických ústavech. Nakonec od jednoho lékaře zjistil, že Blatný kromě psaní básní seděl hodiny před televizí, která se mu stala jen s lehkou nadsázkou životním partnerem.
Celý rozhovor s Martinem Reinerem a také text, který se nakonec do finální podoby románu Básník nedostal, si poslechněte zde:
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
