Co stojí jídlo? Ve Francii spáchá sebevraždu každý druhý den jeden zemědělec
Jídlo nás doprovází každý den, jeho produkce zasahuje jak do mikrosvěta tkání a buněk, tak do makrostruktur krajiny a životního prostředí. I přes závislost na potravinách je nám z velké části proces, který stojí za jejich produkcí, skrytý. A stejně tak i jeho hlavní aktéři. Žijí ve finanční nejistotě a prestiž jejich zaměstnání je podprůměrná. V kombinaci se stagnací výkupních cen a vrtkavostí počasí jsou zemědělci překvapivě náchylnou skupinou k dobrovolnému ukončení života.
„Každý druhý den spáchá ve Francii sebevraždu jeden zemědělec. Od 90. let si vzalo život víc jak 300 tisíc zemědělců po celém světě. Většina z nich se úmyslně otrávila pesticidy,“ uvádí několik statistik Tomáš Uhnák.
Nesamozřejmost plného talíře jej dovedla přes umělecký zájem o jídlo ke studiu potravinových systémů. Kromě toho se v Asociaci místních potravinových iniciativ zajímá o agroekologii.
„Agroekologie je pro mě systém péče o krajinu a komunity, jak ho uplatňují hlavně lidé globálního jihu. Tito lidé jsou spojeni v největším hnutí dneška La Via Campesina, které čítá přes 200 milionů členů po celém světě. Jsou to ti nejmenší rolníci, kteří zajišťují zhruba 80 % všech světových potravin,“ říká Uhnák.
Tlak Evropské komise na snižování pesticidů sílí. Trend směřuje k ekologizaci a snižování chemických vstupů do půdy. Agroekologie se nezabývá jen zdravím krajiny a potravin, ale i sociální situací zemědělců, jejichž postavení je často prekérní.
Od 60. let probíhala v Indii Zelená revoluce, jejímž úkolem bylo zavést moderní agrotechnologické postupy do zemědělství a zvýšit produktivitu. Odvrácenou stranou technologizace zemědělství a vlivu velkých korporací je průměrný počet šestnáct tisíc sebevražd indických rolníků ročně.
„V okamžiku, kdy se zemědělec zadluží a zůstane mu jen půda, kterou může zastavit nebo prodat, je odloučení od půdy, na které hospodařili třeba jeho předci, příliš devastující z hlediska hrdosti. Nakonec si vezmou život,“ uzavírá Uhnák.
Co je to agroekologie? Jak funguje komunitou podporované zemědělství? Jaké důvody stojí za vysokou sebevražedností zemědělců? A jak zlepšit situaci zemědělců? Pusťte si celé Podhoubí.
Související
-
Čeká nás neolitická revoluce 4.0? Precizní zemědělství hledá průnik nových technologií s přírodou
O Česku se trochu nelichotivě říká, že je montovnou Evropy. O automatizaci a průmyslu 4.0 už slyšel v našich hvozdech snad každý.
-
Pro oživení venkova potřebujeme zemědělce s citem pro půdu. Vzniká nová Farmářská škola
Malé ekologické farmaření nemá v Česku zrovna na růžích ustláno. Aby lidé mohli začít smysluplně hospodařit v souladu s přírodou, vznikla první česká Farmářská škola.
-
Evropská unie rozdává peníze na hektar půdy. Dotace snižují biodiverzitu a tvoří nové feudály
Něco, co se nazývá Společná zemědělská politika, nezní jako zábavné téma. Je ale překvapivě tak veliké, že jeho dopady potkáváme na každém kroku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
