Co všechno máme díky devadesátkám: Humanitní vědy, filmovku v Hradišti i nahotu na Václaváku

„Novináři už o předminulé dekádě nepíší a pro historiky je to doba příliš blízká,“ dodává Radovanovič. Kniha se věnuje celkem 160 tématům z politiky, kultury, ekonomie, sportu i každodenního života. Dočíst se tak můžete o tajných kontech ODS, energické moderátorce Tereze Pergnerové, kupónové privatizaci, vlasové „dece“ Jaromíra Jágra nebo o robůtkovi Tamagoči. Doplněna je fotografiemi, včetně těch od známých fotografů Tomkiho Němce nebo Herberta Slavíka, a najdete v ní také naskenované stránky novin.

„Devadesátky u nás byly zásadním obdobím pro humanitní vědy, předtím byly preferovány vědy technické. I pro festival Letní filmová škola to byla významná doba. Filmovka sice existovala už v osmdesátých letech, ale jen pro členy filmových klubů. Byl tu hlad po filmech, které jsme nemohli vidět,“ říká o jedné z nejpopulárnějších filmových akcí u nás Silvie Havelková, rešeršistka Českého rozhlasu, která je jednou z patnácti autorek a autorů.

Petra Kultová, Dušan Radovanovič a Silvie Havelková|foto: Ladislav Bruštík

„Zpětně jsem si uvědomila, že jsme se mohli dopustit přehnaného optimismu. Myslím třeba Česko-německou deklaraci, to byl velký počin tehdejší doby. Po napsání příspěvku jsem nabyla dojmu, že to skončilo dobře,“ říká další z autorek, rešeršistka Petra Kultová. Deklarace měla narovnávat vztahy Čechů a Němců, ale ty se podle Petry zase zhoršují v důsledku migrační krize. Některá témata z knihy jsou tak aktuální i dnes, třeba rasismus.

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém je řeč i o tom, že vysoké školy byly bez systému kreditů svobodnější, o Tančícím domu, který se plánoval už v letech osmdesátých, a vysvětlíme i, proč po Václaváku v devadesátkách jezdily nahé ženy v kabrioletech.