The Coathangers: Věšandy dozrávají
Dívčí čtveřice The Coathangers z Atlanty v americké Georgii se hlásí o pozornost se svým třetím albem Larceny & Old Lace, které nedávno vyšlo u labelu Suicide Squeeze. Přestože zdánlivě zapadají do už poněkud obnošeného mustru revivalistických girl-bandů, dámy z The Coathangers dokázaly do žánrových mantinelů vměstnat dost sympatické osobitosti a dalších důležitých příměsí.
Za pět let existence se The Coathangers posunuly od party rozdivočelých kamarádek, které prakticky neumějí pořádně hrát na své laciné nástroje a hlavně si chtějí pěkně zapařit a užít nějakou tu pódiovou řachandu v parukách apod., až k regulérní hudební skupině, která vydává regulérní desky natočené v regulérním studiu. Přesněji: zatím jde o desku tohoto druhu jedinou - aktuální Larceny & Old Lace - ale zdá se, že děvčata mají seriózně našlápnuto směrem od sebestředného juvenilního blbnutí k „dospělejší" muzice. Což neznamená, že by se z ní vytratil nadhled a humor.
Z prvních taktů singlového otvíráku Hurricane je zřejmé, že během několika let intenzivního koncertování (mimo jiné s The Thermals nebo These Arms Are Snakes) se dívky naučily ovládat své nástroje - respektive naučily se je ovládat o něco líp než v počátcích. Místo někdejšího záměrného amatérského primitivismu, který ale byl upřímně řečeno spíš z nouze ctností, teď přicházejí ke slovu promyšlenější a do jisté míry kultivovanější a ukázněnější postupy. Tomu napovídá i fakt, že na aktuální desce už nenajdeme songy s údernými provokativními názvy jako Don´t Touch My Shit, Arthritis Sux nebo Shut the Fuck Up. Zároveň jsou jednotlivé skladby v rámci půlhodinové jedenáctipísňové skládačky příjemně rozrůzněné.
The Coathangers stále těží z variací na čtyři různorodé ženské vokály. Výrazově jdou od punkového jekotu po hladivé vícehlasé harmonie, od naivního dívčího štěbetání po hrdelní mrukot. Na Larceny & Old Lace provedou posluchače zaprášenými garážemi i ponurými postpunkovými krajinami, dají mu ochutnat nabroušený novovlnný hluk i melancholický retro popík z vysokoškolského rádia. V závěru si dámy nečekaně střihnou jakési pošahané road blues a uzavřou dokonce bezprecedentní plnokrevnou baladičkou.
Svým aktuálním třetím albem Věšandy přesvědčivě dokládají, že tuhle kapelu už rozhodně není třeba poslouchat jen proto, že v ní hrají čtyři pěkné holky. Larceny & Old Lace by prostě nemělo chybět ve vašem letním playlistu.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.