Dějiny protižidovských konspirací: Od bohovrahů k chamtivým bankéřům
Konspirační teorie znovu zažívají boom. S nástupem sociálních sítí tzv. alternativních médií, ale i informačních válek na sebe upoutaly pozornost široké společnosti i odborníků. V Hergot!u jsme se tentokrát ohlédli za historickým vývojem jedné z nejznámnějších ale také nejničivějších kategorií konspiračních teorií, totiž těch namířených proti Židům. Promluvila o nich studentka religionistiky Kateřina Hlaváčová.
„Za takovou pilotní verzi první protižidovsky namířené konspirační teorie můžeme považovat nařčení z bohovraždy,“ připomíná Kateřina náboženské zabarvení prvních představ o spiknutí. Na začátku druhého tisíciletí se pak v Anglii po prvé objevuje mýtus o židovských rituálních vraždách, který je reinterpretací nařčení z bohovraždy a opakuje v celých dalších dějinách, např. ve slavném českém Hilsnerově případu.
Zajímavý je přechod k moderní společnosti, kdy se spolu s emancipací Židů a aktivitě části z nich v rozvíjejícím finančním sektoru, začaly proměňovat nábožensky zabarvené konspirační teorie na politické a ekonomické. „Moderní společnost se snažila odhodit iracionální náboženské antijudaistické představy, ale paradoxně je nahradila spíše těmi antisemitskými. Stereotypy a spiklenecké teorie se tak začaly legitimizovat spíše rasisticky než nábožensky,“ ukazuje Kateřina Hlaváčová, jak si osvícená doba rozumu vytvářela své vlastní předsudky.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak konspirační teorie fungují a jakou roli hrají pro její šiřitele, ale také něco slavném antisemitském Protokolu siónských mudrců, ze kterého budeme číst, pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
