Dějiny protižidovských konspirací: Od bohovrahů k chamtivým bankéřům

„Za takovou pilotní verzi první protižidovsky namířené konspirační teorie můžeme považovat nařčení z bohovraždy,“ připomíná Kateřina náboženské zabarvení prvních představ o spiknutí. Na začátku druhého tisíciletí se pak v Anglii po prvé objevuje mýtus o židovských rituálních vraždách, který je reinterpretací nařčení z bohovraždy a opakuje v celých dalších dějinách, např. ve slavném českém Hilsnerově případu.

Zajímavý je přechod k moderní společnosti, kdy se spolu s emancipací Židů a aktivitě části z nich v rozvíjejícím finančním sektoru, začaly proměňovat nábožensky zabarvené konspirační teorie na politické a ekonomické. „Moderní společnost se snažila odhodit iracionální náboženské antijudaistické představy, ale paradoxně je nahradila spíše těmi antisemitskými. Stereotypy a spiklenecké teorie se tak začaly legitimizovat spíše rasisticky než nábožensky,“ ukazuje Kateřina Hlaváčová, jak si osvícená doba rozumu vytvářela své vlastní předsudky.