Deník Anny Frankové ožije v animovaném filmu

Muž do Japonska zřejmě přicestoval v září roku 1993, kdy navíc použil pas svého mladšího bratra. Tehdy, jak informuje korejský server The Herald Business, získal krátkodobé povolení k pobytu v délce 15 dnů. V zemi ale zůstal i po vypršení platnosti.

Překročení povolené délky pobytu se v Japonsku stalo trestným činem až od února roku 2000. Policie podle deníku The Japan Times proto uvádí, že v zemi pobýval nelegálně 26 let.

Podezřelý žil ve městě Yaizu v prefektuře Šizuoka a vyšetřovatelům sdělil, že pracoval na denních brigádách. Muž se podle The Herald Business k obvinění přiznal a policie dál vyšetřuje okolnosti, které vedly k jeho delšímu pobytu v Japonsku a další podrobnosti k jeho životu v zemi.

Podle japonského ministerstva spravedlnosti bylo v lednu roku 2026 v zemi 68 488 lidí s překročenou délkou povoleného pobytu. To je výrazně méně než v roce 1993, kdy počet dosáhl svého maxima s 298 646 lidmi, informoval The Japan Times.

Zprávy o tak dlouhém nelegálním pobytu vyvolaly podle The Herald Business kritiku vůči úřadům. Zejména proto, že se jim ho za tak dlouhou dobu nepodařilo vypátrat.

Turista na ledovci Sulztalferner v rakouském Tyrolsku objevil v červenci batoh ve výšce 2 955 metrů nad mořem, jak píše deník The Guardian. Společně s ním našel předměty jako cepín, fotoaparát a dýmku zhruba z poloviny 20. století. Rakouští policisté podle stanice CNN nález prošetřili, aby zjistili, jestli nejde o důkaz dávné horolezecké nehody. Pomocí nalezených dokumentů se jim ale podařilo identifikovat jméno majitele.

Batoh byl na ledovci od srpna roku 1963. Tehdy muž, jehož jméno není veřejně známé, spadl do trhliny v ledovci při přechodu s přáteli. Skupinu drželo pohromadě lano, takže se jeho přátelům podařilo muže vytáhnout. Policie podle CNN uvedla, že muž batoh shodil do trhliny, aby se zbavil přebytečné váhy. Samotný majitel si kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemohl věci vyzvednout, takže je od rakouské policie převzal jeho syn.

Rychlejší ústup evropských ledovců, který, jak píše Guardian, je podle vědců způsobený především globálním oteplováním způsobeným člověkem, odhalil v posledních desetiletích obrovské množství reliktů, starověkých ekosystémů nebo lidských pozůstatků. K jednomu z nejpozoruhodnějších objevů došlo v roce 1991, kdy v Alpách turisté nalezli mumifikované tělo Ötziho, muže který zemřel před 5300 lety.

Jejich páté album vyjde už 16. října. Produkoval ho James Ford, stejně jako jejich předchozí desku Romance. Hlavním tématem Dopamine Chamber bude eskapismus. Tématu se věnuje i pilotní zveřejněný singl Marianne. K němu kapela vydala doprovodný klip režírovaný Davem Meyersem, který je plný barev připomínající halucinace. Mayers se dokonce musel bránit nařčení z použití umělé inteligence. Singl Marienne se navíc inspiroval seriálem Ripley, ve kterém v hlavní roli vystupuje Andrew Scott.

Kapela Fontaines D.C. za poslední dva roky na scéně výrazně vyrostla. Připravované album Dopamine Chamber má být jejich zatím největší proměnou. Některé skladby se obejdou zcela bez pro ně typických kytar. Používají místo nich například samply a smyčce připomínající italský pop song z 60. let.

Lístky na koncert ve Sportovní hale Fortuna budou v prodeji od 3. září. Cenově se budou pohybovat do 1790 korun. Součástí vstupenky je i příspěvek pro organizaci War Child UK. Podrobnosti hledejte na webu Fource.cz.

Kanye „Ye“ West se měl stát největším západním umělcem, který vystoupí v Rusku od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ruští fanoušci se po oznámení koncertů, které byly téměř vyprodané, vrhli na shánění vstupenek.

Kontroverzní americký rapper, který se v posledních letech dostal na titulní stránky především kvůli svým antisemitským výrokům a zrušeným evropským koncertům, měl vystoupit 10. a 11. října v petrohradské Gazprom Areně, píše Euronews.

Zpráva o koncertu „Ye“ v Rusku přišla poté, jak uvádí Guardian, co země včetně Velké Británie, Itálie, Polska, Švýcarska, Francie a dalších zablokovaly nebo se pokusily zablokovat jeho koncerty kvůli obavám o veřejnou bezpečnost v souvislosti s jeho dřívějšími antisemitskými výroky a projevy sympatií k nacismu. V lednu se Ye za své chování omluvil a hovořil o svých problémech s duševním zdravím. „Nejsem nacista ani antisemita,“ napsal. „Miluji židovský lid.“

Nyní, v novém zvratu, Gazprom Arena na svém instagramovém profilu oznámila, že rappera hostit nebude, protože nebyla podepsána žádná nájemní smlouva. Ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že Gazprom Arena „není a nebyla organizátorem této události“.

Toto rozhodnutí připisují zdroje tlaku Moskvy a její koncertní agentuře Say Agency. Pořadatelská agentura následně zpochybnila vyjádření místa konání s tím, že Gazprom Arena oznámení schválila. Společnost trvá na tom, že koncerty se i tak budou konat.

Termíny Westových koncertů byly staženy z webových stránek místa konání a spekuluje se, že toto rozhodnutí následovalo pod tlakem Moskvy. Ačkoli neexistuje žádný oficiální náznak, že by úřady zasáhly, petrohradský deník Fontanka uvedl, že koncerty neobdržely všechna potřebná schválení a byly zrušeny na základě „výzvy shora“ z Moskvy.

Toto rozhodnutí následuje po odporu některých ruských politiků vůči Westovu plánovanému vystoupení. Ti chtějí zemi zbavit jakéhokoli západního vlivu. Mezi ně patří konzervativní ruský zákonodárce Vitalij Milonov, který zveřejnil video prohlášení, v němž navrhl, aby West místo svého plánovaného setlistu zahrál tradiční ruské písně. Jak uvádí Guardian, Milonov ve videu řekl: „Možná potom přestane s těmi nechutnými kousky a stane se normálním člověkem.“

„Když jste vběhli do místnosti, zapálili ji. Když jste vyšli ven a začali utíkat, zastřelili vás,“ říká Fatima, která v článku BBC popisuje nedávný útok na svou vesnici v Zamfaře na severozápadě Nigérie.

Ozbrojenci při útocích rozdělují své síly do několika skupin, aby mohli obyvatele obklíčit. „Jedna byla u vchodu do vesnice, jedna uprostřed a jedna vzadu. Bezstarostně zahájili palbu a stříleli bez rozdílu,“ popsal BBC World Service pětapadesátiletý muž.

Fatima vysvětluje, jak podobné razie probíhají: „Můžete mít 100 motocyklů a každý z nich může vézt tři lidi.“ Podle Fatimy bylo v červnu ve vesnici Bia Buki zabito přibližně 70 lidí včetně dětí.

Útoky způsobují chaos především v muslimských komunitách, jejichž obyvatelé žijí ve strachu z únosů za výkupné, uvádí Al Jazeera. Ozbrojenci, kteří oblasti přepadávají, jsou často spojováni s etnickou skupinou Fulani, jejíž příslušníci se tradičně živí chovem zvířat. Někteří z nich podle dostupných informací vyměnili obchod s dobytkem za únosy a vydírání, které považují za rychlejší a snadnější způsob, jak získat peníze.

Útočníci napadají města a vesnice nebo přepadávají cestovatele. Lidi unášejí za výkupné, kradou, co mohou, a někdy zabíjejí ty, kteří se jim postaví. Komunity také nutí platit peníze za ochranu a farmářům umožňují přístup na jejich pole pouze v případě, že jim odevzdají vysoké částky.

Data nigerijské Národní komise pro lidská práva ukazují, že počet únosů v zemi se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zdvojnásobil. Boj Nigérie s ozbrojenými skupinami je ale jen jednou částí složitější bezpečnostní situace, které země čelí. Amnesty International zároveň naléhavě vyzývá nigerijské úřady, aby zajistily propuštění unesených lidí, a varuje před rostoucí hrozbou masových únosů v severní Nigérii.

Festivalovým davem projížděly naložené kamiony s lidmi na korbách, kteří házeli rajčata po účastnících oslav. Ti jim je zase házeli nazpátek, uvádí server Euronews. Bílé košile návštěvníků se brzy zbarvily do růžova a ruda. Z reproduktorů mezitím zněly popové písně. V jednu chvíli se zdálo, že policie použila pepřový sprej k rozehnání části davu, slavnostní atmosféra se ale rychle obnovila.

Festival La Tomatina se koná každoročně poslední středu v srpnu. Jeho původ sahá do roku 1945, kdy po sobě během pouliční slavnosti začaly házet rajčata místní děti. Pozornost televizních médií v 80. letech pomohla proměnit La Tomatinu v národní událost a později i v mezinárodní atrakci, píše agentura AP.

V posledních letech výrazně vzrostl počet návštěvníků z Indie. Přispěl k tomu film z roku 2011 Zindagi Na Milegi Dobara (Žiješ jen jednou), ve kterém se tři přátelé během rozlučky se svobodou vydávají na cestu po Španělsku. Film festival La Tomatina rekonstruoval a představil ho tak milionům indických diváků.

Každoročně na festival dorazí kolem 22 000 účastníků, kteří pak čekají na svou „munici“. Návštěvníci ze zahraničí zaplatí za vstupenku 15 eur, tedy přibližně 362 korun. Jak píše AP, budovy v okolí se zhruba hodinu před začátkem slavnosti zakrývají plachtami, aby nedošlo k jejich poškození.

Mezi sípavými nádechy Vader pochválil nedávné hlasování rady o prodloužení smlouvy se sledovací společností Flock Safety. V poslední době ve Spojených státech roste počet případů, kdy policisté nástroje společnosti zneužívají. Analýza zdrojového kódu nového nástroje s umělou inteligencí, který už některá policejní oddělení využívají, navíc podle magazínu WIRED jasně ukázala, že systém sleduje mnohem více než jen registrační značky vozidel.

„Císař je fanouškem systému Flock. A my musíme i nadále využívat technologie Flock, abychom mohli sledovat a dohlížet na ten rebelský póvl, jak se přesouvá od hřiště k hřišti, od hřiště k bazénu, od bazénu do tělocvičny,“ cituje Vadera web The Guardian.

Mužem, který za tímto kouskem stojí, je Anthony Ralphs – DJ, producent akcí a zemědělský konzultant ze San Diega, který strávil většinu uplynulého roku bojem proti tomu, aby město podporovalo využívání systému Flock.

Původně Ralphs uvažoval o tom, že svou identitu utají za maskou. Jak ale video nabíralo na obrátkách, rozhodl se k tomuto činu „přihlásit“. Svým vystoupením totiž dokázal dostat společnost Flock a téma sledovacích technologií do povědomí a na displeje milionů lidí po celém světě.

Kamery značky Flock instalují policejní oddělení, sdružení vlastníků nemovitostí a obchody s cílem chytit případné zločince při činu. Záznamy z kamer se načítají na cloudové úložiště Flocku a mohou být sdíleny s předplatiteli. Odpůrci jsou ale rozhořčeni, jelikož se podle nich jedná o nebezpečný nástroj, který lze zneužít k porušování soukromí a občanských svobod Američanů. Nedávná pochybení však přitáhla k této technologii pozornost kritiků.

Podle deníku Times of San Diego strávil jeden z místních obyvatel měsíc za mřížemi poté, co jej čtečka registračních značek Flock falešně spojila s pokusem o násilné odcizení vozidla.

Zpočátku zjistila, že se jí po nich trochu točí hlava. Brzy si ale vypěstovala závislost na lehce otupělém stavu, který pro ni představoval krátký únik před tlakem blížících se zkoušek. Podobných případů v Číně přibývá a všímá si jich třeba britská BBC, která ve svém článku změnila jména z důvodu ochrany identity mladistvých.

Siao-mej užívala dva roky velké množství různých léků na předpis. Žádný z nich nebyl předepsaný jí ani nikomu z její rodiny. Všechny kupovala na internetu. „Když jsem byla pod tlakem studia nebo se mi nedařilo u zkoušek, nebo dokonce když jsem se pohádala s rodiči, dala jsem si léky, utíkala jsem před realitou.“

Rozsah tohoto problému je obtížné odhadnout, protože existuje jen málo oficiálních údajů. Je ale natolik vážný, že vláda před dvěma lety zahájila celostátní zátah proti léku proti kašli, který začala užívat Siao-mej. Klasifikovala ho jako psychotropní látku, která je pacientům dostupná pouze na lékařský předpis. To mladým lidem výrazně ztížilo možnost koupit si ho na internetu.

V dubnu letošního roku si úřady všimly, že mladí lidé přešli na jiný lék, a zavedly přísnější kontroly jeho předepisování a výdeje v lékárnách. Přesto tento lék nabídli na internetu novnářům z BBC uživatele oline fóra za pouhých 10 čínských jüanů (v přepočtu zhruba 32 korun) za gram.

Přibývá důkazů o tom, že mladí lidé na celém světě sahají po lécích na předpis, aby se vyrovnali s tlakem a úzkostí, jak si všímá například britský Channel 4. Často je také získávají na dark webu, potom, co jim lékaři přestali předepisovat oficiální a schválené léky proti úzkostem a depresím. Nevědomky přitom kupují pilulky s příměsí vysoce účinných syntetických opioidů ze skupiny nitazenů.

Své zkušenosti má s léky na předpis i Lu Ťing-čchan. Dvaadvacetiletý mladík bojoval s depresemi řadu let. Bylo pro něj těžké odolat euforii, kterou mu přinášelo užívání léků na předpis, a za čtyři roky se předávkoval více než čtyřikrát.

„Ty léky mě dohnaly až na pokraj šílenství. Riskujete, že se propadnete do propasti závislosti a zničíte si zdraví,“ svěřuje se pro BBC. Teď už ale žádné léky nebere a tráví čas na sociálních sítích tím, že přesvědčuje ostatní, aby s nimi vůbec nezačínali. A mladým lidem radí:

„Doufám, že se dokážete postavit životu čelem, aniž byste se museli otupovat léky. Pokud se s nimi předávkováváte, chci vám dodat odvahu přestat. Věřím, že váš život se zlepší. Věřím, že všichni najdete štěstí.“

Jak píše například agentura AP, pod vlivem stále sílícího a mimořádně mohutného přírodního jevu El Niño a klimatické změny způsobené člověkem dosáhla teplota povrchu světových oceánů v pátek a v sobotu 21,1 stupně Celsia. Tím těsně překonala průměrný denní rekord z března 2024, uvedla Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus.

„Je to další z řady signálů, že náš klimatický systém i oceány jsou pod obrovským tlakem,“ sdělila Burgess. Když se oceán otepluje, stává se kyselejším a obsahuje méně kyslíku, což poškozuje potravinářský průmysl závislý na moři. Mění se také oceánské proudy a vzorce počasí. Bouře tak získávají více energie, což přináší vydatnější srážky.

Vzhledem k tomu, že většinu jižní polokoule tvoří oceán, dosahuje světová teplota povrchu moře obvykle svého vrcholu v březnu a dubnu, kdy tamní léto končí. Letos byl však rekord stanoven už v srpnu. Oceány se proto budou nadále oteplovat, dokud současný jev El Niño nedosáhne svého vrcholu. K tomu by podle ní mělo dojít někdy mezi listopadem a lednem.

Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla, které v atmosféře zadržují emise skleníkových plynů vyprodukované lidstvem, a to především spalováním fosilních paliv, píše britská BBC. Teplejší voda navíc zvětšuje svůj objem, což vede ke zvedání hladiny moří a vyššímu riziku pobřežních záplav.

Extrémní teplo v oceánech může mít zároveň zničující dopad na mořské biotopy, jako jsou korálové útesy. Rostoucí četnost mořských vln veder už teď podle vědců vyvíjí stále větší tlak na mořské ekosystémy i komunity, které jsou na nich závislé.