Děrné štítky: Nejrychlejší počítače a roboti
Rubriku Děrné štítky tentokrát naplnili kolegové z Českého rozhlasu Leonardo. Takže dnes bude řeč o dalších novinkách ve vývoji robotů o anorganickém životě a dozvíme se také, kde se nachází nejrychlejší počítače na světě.
Americká armáda bude brzy používat mobilní roboty, které budou běhat stejně jako zvířata. Po robotickém leopardovi nyní přichází na řadu i robotický pštros s příznačným názvem FastRunner.
Unikátní kontrukce jeho nohou mu totiž umožní běhat velice rychle. Měl by dosáhnout rychlosti až 50 kilometrů za hodinu, takže by předběhl i současného jamajského světového rekordmana ve sprintu Usaina Bolta. Za všemi podobnými projekty je samozřejmě americká vládní vojensko-výzkumná agentura DARPA. Robopštrosa vyvíjejí odborníci z amerického MIT a Floridského ústavu pro lidskou a strojovou inteligenci. Robopštros FastRunner se ze současných zvířecích projektů vymyká tím, že dosavadní stroje si jako předlohu vzaly čtvernožce. Robopštros je oproti tomu dvounohý stejně jako člověku podobný robot PETMAN od firmy Boston Dynamics. V každé končetině pracuje jeden motor a speciální pružinový mechanismus, který dobře hospodaří s akumulovanou energií. Stroj tedy není při jednotlivých pohybech vpřed odkázán pouze na energii z baterií. V další fázi projektu by prý měl běhat rychlostí až 80 kilometrů za hodinu.
Listopadové „hitparádě“ nejrychlejších superpočítačů světa, žebříčku TOP500, teď kralují stroje z Japonska a Číny. Spojené státy zaujaly až třetí místo.
Pro nejnovější žebříček TOP500 jsou příznačné zejména dvě věci: významné zastoupení grafických procesorů ve strojích na výkonnostní špičce a vytrvalý nástup Číny. Tak se stalo, že v první pětce nejvýkonnějších počítačů mají Spojené státy jen jednoho zástupce, zatímco Japonsko s Čínou po dvou strojích. Na prvním místě se umístil japonský superpočítač K computer, který pracuje v ústavu pokročilých výzkumů RIKEN. Jeho maximální výkon činí 11 Petaflops (jednotka vyjadřuje deset na patnáctou matematických desetinných operací za sekundu). Druhé místo obsadil čínský stroj Tianhe-1A s maximálním výkonem téměř 5 Petaflops. Teprve na třetím místě najdeme americký stroj Jaguar o výkonu přes 2 Petaflops, který pracuje v americké Národní laboratoři v Oak Ridge a který postavila firma Cray. Na stroji Jaguar ovšem nyní pracují inženýři, kteří jej chtějí během dvou až tří let zdokonalit a zvednout jeho výpočetní výkon až na desetinásobek. Jaguar potom získá nové jméno: Titan. Síla tohoto stroje bude postavena z větší části na grafických procesorech, tedy na grafických kartách. Grafické procesory totiž mohou mít až stovky výpočetních jader, zatímco klasické procesory zatím maximálně jen 16. Jde o výrazný trend posledních let - grafické karty jsou s výhodou využívány v určitých typech matematických úloh. Přitom jsou relativně levné.
A poznámka ke vzestupu čínské výpočetní síly - je impozantní. Ještě před deseti lety měla Čína v žebříčku TOP500 superpočítačů jen tři zástupce. Teď jich tam má 73.
Anorganické chemické sloučeniny
Život si dnes spojujeme výhradně se složitými organickými molekulami a strukturami na bázi uhlíku. Kdybychom ale podobný systém struktur vytvořili i pro anorganické chemické sloučeniny, mělo by to obrovský význam nejen pro obecnou nauku o materiálech, ale i pro vývoj materiálů se zcela novými vlastnostmi.
Tým z Glasgowské univerzity ve Skotsku vedený profesorem Lee Croninem vytvořil zajímavou anorganickou analogii živé buňky. Vědci sestavili anorganické struktury, které zvládaly podobně jako živé buňky účinně řídit pohyb energie a materiálů. Tyto struktury od sebe prostorově oddělovaly různé chemické reakce. Systém obsahoval jakési anorganické membrány, které fungovaly podobně jako membrány uvnitř živých organických buněk. Anorganické analogie buněk zvládaly také uchovávat elektrickou energii. Tyto „nebiologické buňky“ mají patrně velký potenciál v medicíně a chemii, kde mohou posloužit jako senzory.
Dalším cílem profesora Cronina je dokázat, že anorganické sloučeniny a struktury z nich složené se mohou replikovat a také vyvíjet. Cronin věří, že tak mohl být položen základ „nebiologického“ života.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.