Desítky bezbariérových bytů v Praze jsou zbytečně dlouho prázdné, říká odbornice

„Rozhodli jsme se špatnou situaci s bezbariérovým bydlením v Praze změnit,“ říká Jitka Svobodová a dodává, že prvním z impulzů byl mimo jiné projekt Férové bydlení neziskové organizace R-Mosty, která pomáhá lidem diskriminovaným na základě jejich etnického původu. Asistence o.p.s. sídlí v Jedličkově ústavu v Praze, kde zároveň funguje bezbariérové bydlení, v němž si hendikepovaní lidé mohou na několik měsíců trénovat samostatný život. „I díky tomu, že jsme s těmito lidmi v úzkém kontaktu, jsme věděli, že následné sehnání bezbariérového bytu je pro ně téměř nadlidský úkol,“ vysvětluje Svobodová.

Praha disponuje zhruba pěti sty bezbariérovými byty (tzv. byty zvláštního určení), které patří magistrátu a jsou svěřené různým městským částem k jejich správě. „Problém je, že okolo šedesáti jich je prázdných a některé dokonce i několik roků,“ zdůrazňuje Svobodová. „Tohle bychom také rádi změnili, protože čekací doba na byt je okolo tří let, a pokud navíc nemáte trvalé bydliště v Praze minimálně pět let, je šance na získání bytu prakticky nulová. Praha má aktuálně rozpočet na výstavbu sociálních bytů, takže uvidíme, jaká bude realita.“

Nejčastějším požadavkem při přestavbě bytu na bezbariérový jsou dveře široké 80 cm, aby jimi projel vozík, a také zrušení vysokých prahů. Další změny už se podle Svobodové liší člověk od člověka podle typu hendikepu, někdo potřebuje sprchový kout, jiný zase širokou vanu. V podstatě jediným neřešitelným problémem tak zůstávají schody, které vedou do bytů v patrech s absencí výtahu nebo pojízdné plošiny.