Deska týdne: Afektovaná La Roux střílí falše na všechny strany

23. červenec 2014

Quicksand a Bulletproof. To jsou dvě zřejmě nejznámější a komerčně nejúspěšnější skladby britského sólového projektu La Roux, za nímž dnes stojí už jen šestadvacetiletá zpěvačka Elly Jackson. Při pohledu do zpětného zrcátka na pět let starý eponymní debut to navíc vypadá, že zmíněné singly jsou to nejzajímavější, co prvotina nabídla.

První album dnes již jednočlenného projektu La Roux se svezlo na retro vlně 80’s, prošpikované přeefektovanými syntetizátory a rytmickým virem, který měl posluchače dostat do taneční extáze jako hlavní hrdinku filmu Flashdance. Nutno říct, že zpěvačka Elly Jackson není personifikovanou energií. Na první pohled působí podobně mesiášským zjevem jako M.I.A. nebo Grimes, ve skutečnosti má ale spíš na to stát se modlou korporátních sekretářek. Těžko se ubránit dojmu, že náznaky rebelství spojuje snaha hrát na efekt.

Už při první skladbě nového alba Trouble in Paradise má člověk pocit, že slyší Bowieho track Let’s Dance se vším tím synťákovým echem. To je ještě v pořádku, podobně bychom mohli onálepkovat i řadu dnes vyzdvihovaných interpretů. Horší už je, že se jeho étos i sound roztáhnou na celou dvaačtyřicetiminutovou stopáž.

03169553.png

Největším problémem Trouble in Paradise je vysoká koncentrace textových klišé. La Roux jednou zpívá „my heaven is you“ nebo „let me in for a minute“, v Sexotheque zase sází peníze na to, že její muž není večer doma, protože obskakuje jiné. Song Tropical Chancer varuje návštěvnice letních rájů před místními proutníky, i když jim stejně nakonec každá podlehne. Jindy Jackson míří do centra pařit s módními narcisty, kterým záleží jen na jejich vzhledu. Mezi ty se ale přirozeně nepočítá.

Přečtěte si i recenzi Karla Veselého: „La Roux směřuje na své druhé desce k mainstreamovému popu, který sice převyšuje tradiční průměr, ale ne tolik, aby hity fungovaly i mimo kontext rádií. A tentokrát situaci těžko zachrání excentrický kadeřník. Album získává jisté body se stoupající rtutí na teploměru, jinak je ale Trouble in Paradise hlavně kolekcí popových jednohubek, které jsou jako zmrzlina v parnu – potěší, ale za chvíli o ní nevíte.“

Na Trouble in Paradise není ani zbla futuristického. Nejlépe ho charakterizuje dvojsmysl z pilotního singlu Uptight Downtown: „Why are we fighting? I don’t understand.“ Dobrý pop vždy jistým způsobem odráží dobu nebo prostředí, které ho utvářelo, a osmdesátky nejsou rok 2014. V případě La Roux se ale dostáváme do sterilního bezčasí. Tomu nepomůže ani kontrast ultra dívčích textů a drsné tváře Elly Jackson, která jako by z oka vypadla Brienne z Tarthu ze seriálu Hra o trůny.

Hodnocení: 40 %La Roux – Trouble in Paradise (Polydor, 2014)

autor: Jan Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.