DESKA TÝDNE: Aldous Harding se už potřetí vplétá do mnohoznačností surrealistického folku
Novozélandská písničkářka Aldous Harding právě vydala svou třetí a dlouho očekávanou desku Designer. Ohlíží se na ní zpátky do 70. let a vytváří snové světy, kde veškerá interpretace dopadá na hlavu jen a pouze posluchače.
„Proč má na hlavě ten obří klobouk a je oblečená jako puritánka z dob osidlování Ameriky? Vyjadřuje klip a skladba strach z lásky a z ní vyplývajících závazků, potažmo strach z toho, stát se matkou?“ Podobných debat a dohadů ohledně pilotního klipu ke skladbě The Barrel z nové desky Aldous Harding Designer najdeme na internetu nespočet. Hudební fanfiction se, co se týká interpretací snového světa Aldous Harding, rozbíhají opravdu všemi směry. Sama hudebnice se ke klipu, v němž bizarně oděná tančí v kulisách tvořených především světlými drapériemi, se smíchem vyjadřuje neurčitě. Klobouk se jí prostě líbil a chtěla udělat působivý a trošku divný klip. Harding se už od svého debutu v roce 2014 nerada konkrétně vyjadřuje k tématům svých textů a odmítá jakoukoliv doslovnost.
Aldous Harding, vlastním jménem Hannah, pochází původem z hudebnické rodiny, a byť se narodila v Aucklandu, za svůj domov považuje malé novozélandské městečko Lyttelton. Už od počátku kariéry, kdy samu sebe titulovala jako gotickou folkařku, bývá přirovnávána ke Kate Bush nebo Patti Smith. Harding ovšem není pouze derivátem extrémní zaujatosti pro 70. léta, kde kromě hudebních postupů opisuje i image. Inspirace jsou sice jasně čitelné a viditelné, ovšem Harding se stále daří držet mimo pouhé epigonství a vytvářet svůj jasně čitelný rukopis. Ten se začal razantněji definovat v roce 2017, kdy vydala své druhé a průlomové album Party. Síly spojila s producentem Johnem Parishem (PJ Harvey, Perfume Genius a další) a album jí přineslo celosvětový ohlas a vzbudilo velká očekávání. Na Designer v této spolupráci pokračuje. Většina textů vznikala během cest – ať už jela do místní lytteltonské samoobsluhy pro mléko, přejížděla vlakem, nebo seděla v dodávce během turné k albu Party. Imaginace Aldous Harding se rodí a nese na horizontu krajiny, kterou míjí. A vytváří vzdušný, odlehčený, rurální folk.
Hudebně se Aldous Harding ponořila ještě víc do mírumilovnosti a ticha než na předešlém albu. Nejlépe to odráží nejminimalističtější skladba Treasure, která v polovině desky stvrzuje klidnost a lehkost celé nahrávky. Aldous si vystačí jen s jednoduchou kytarovou melodií a pianem. Žádné přeplácanosti se ale na Designer nedočkáme, motivy na automatické bicí, popřípadě xylofon se objevují a zase mizí a nevytváří nic víc než potřebné kudrlinky. Designer Aldous Harding funguje podobně jako kazeta s ukolébavkami z dětství, dává prostor pro vlastní myšlenky, a ač hovoří o nepříjemných věcech, stejně máme ve výsledku tak trochu pocit, že nakonec bude dobře.
Bude deska Designer od Aldous Harding dílem, které zacloumá hudebním světem v roce 2019? Jak se jí daří těžit z estetiky sedmdesátek a neztratit se v lese podobně laděných písničkářek? O čem je album Designer? Poslechněte si celý rozhovor o naší Desce týdne!
Aldous Harding – Designer (2019, 4AD)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
