Deska týdne: Fever Ray
U znamenitého sólového debutu švédské zpěvačky Karin Dreijer Anderssonové aka Fever Ray se vyplatí rezignovat na dnešní uživatelské móresy v přístupu k hudbě; tohle desetipísňové album dává největší smysl jako celek a svou temnou krásu vyjevuje teprve při opakovaných posleších, během nichž se lze slastně propadat do hlubin kolektivního (ne)vědomí.
Fever Ray září rozechvělou pronikavostí jako poslední hvězda těsně před rozedněním. Vychází z přechodu mezi realitou a sněním a vytváří z této zdánlivě tenké hraniční čáry hluboký a znepokojivý prostor. Sólový projekt Karin Dreijer Anderson vznikl nečekaně v době plánovaného klidu a rekonvalescence po veleúspěšné desce The Knife, Silent Shout. Třetí album dua, které tvoří Karin s bratrem Olofem Dreijerem, označil Pitchfork za nejlepší desku roku 2006 a po intenzivním koncertním turné si oba sourozenci potřebovali odpočinout. Olof se chtěl věnovat svému DJskému projektu Coolof a Karin si chtěla dát s hudbou pokoj úplně, protože čekala druhé dítě. Tvůrčí pauza se ale nakonec nekonala. Z probdělých nocí a ospalých dnů, které přinesla péče o dítě, vyplynuly hypnotické písně, jako zmatené a přerušované sny. Více o Karin Anderson a jejím podivuhodném hudebním světě se dozvíte v profilu Veroniky Mayerové.
Hudba Fever Ray připomíná lucidní snění - stav, kdy se únava mísí se zjitřením smyslů a kdy na člověka dotírají obrazy, u nichž není jisté, zda ještě vycházejí z reality. Bdělé sny však Karin pronikají také do lehce enigmatických textů, v nichž se pocity rodí jakoby z proudu asociací, náznakových příběhů, drobných životních impresí a letmých jazykových konspirací, které jsou všední i alegorické, vtipné i děsivé, lakonické a přitom významově bohaté. "Netriviální kombinace chmurné zásvětní poetiky a euforizující chytlavosti, tajuplný osobní vklad, cit pro ochromující detail - to vše činí z desky Fever Ray mimořádnou událost, která si vás bude magneticky přitahovat i poté, co vás zahltí megabity dalších nahrávek," to si myslí náš první recenzent, hudební publicista Aleš Stuchlý.
Druhý hodnotitel, Pavel Zelinka, přitakává: "Navíc celý projekt přidává jako nadstavbu dotaženou vizuální prezentaci, od promo fotografií, obal z pera výborného komiksového kreslíře Charlese Burnse, přes klipy, až ke koncertní podobě. Karin nachází uvnitř sebe jakýsi paganský proud, který se kontinuálně dere skrze její muziku na povrch. V sólovém provedení ještě v hutnějším podání než dříve. Masky, válečné či mrtvolné malování, ohně, kůže a vedle toho jakoby zastavené současné momentky z dnešního Švédska, které s tímto efektem a spolu s hudbou získávají jakousi osudovost, která kotví celé naše snažení k prapodstatě našich kořenů a instinktům/reliktům, které v náš stále působí a spoluvytváří realitu dneška."
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
