Deska týdne: Lana Del Rey

1. únor 2012

Desku tohoto týdne lze směle označit za jedno z nejočekávanějších alb celého roku. Dlouhohrající debut Born To Die zpěvačky Lany Del Rey provázel velký hype z řad fanoušků i řádná porce předsudků. Chytlavé singly Videogames nebo Born To Die a Lanina kontroverzní image způsobily, že se dlouhou dobu nemluvilo o ničem jiném, než o tom, jestli zvládne nahrát fungující album.

Lana Del Rey se narodila jako Lizzy Grant v zapadákově jménem Lake Placid ve státě New York, odkud se po divokých letech v internátní škole v osmnácti konečně přesunula do severoamerického kulturního epicentra. Tam mohla začít uskutečňovat svou cestu ke slávě. A začala od podlahy, změnou jména. Zvolila pseudonym, který jí údajně evokoval kouzlo přímořských sedánků v Miami s partou kubánských přátel. Ze svého prvního „open mic“ večera prý sice málem prchla bez potlesku i bez bundy, ale kdosi za ní vyběhl a požádal ji, aby pro něj zahrála příště. Výtah ke hvězdám byl nastartován – aspoň tak praví legenda.
Krátkou hudební dráhu téhle popové komety zmapoval Robert Candra.

Born To Die je poněkud nevyrovnanou, a přece v lecčems fascinující nahrávkou, na níž Lana tematizuje prvek autenticity skrze střídání archetypálních převleků – gangsterské femme fatale, sebelítostivé zazobané holky, poválečné plakátové krásky, pití a drogám holdující ženy vamp, tulačky z přívěsu i uhlazené domácí „retro-hospodyňky“. Není to náhoda: Del Rey je stejným dílem zpěvačkou jako filmovou herečkou, která ve své nové roli mísí skutečnost a fikci, kloubí sny a realitu a ráda zkouší různé dráždivé polohy. S podporou zručných producentů servíruje účastníkům opulentní zvukové hostiny mix melancholického orchestrálního popu a hip/trip-hopových beatů, v němž dominují výrazné, chytře strukturované melodie opřené o prověřené mollové akordy. Limity alba jsou ovšem zrovna tak nepřehlédnutelné jako jeho kvality,“ říká o Born To Die hudební dramaturg Aleš Stuchlý. Poslechněte si celou recenzi!

02543888.jpeg

Druhý hodnotitel, redaktor Jiří Špičák, je znatelně kritičtější: Born To Die a vlastně celá osoba Lany Del Rey je natolik komplexním konstruktem, že je daleko zábavnější o něm přemýšlet než desku doopravdy poslouchat. Záliba v estetice padesátých let a Lanina subtilnost přispívají k image slepě oddané a odevzdané ženy. Za metaforou muže, kterému je Del Rey připravená sloužit, si stačí představit hudební průmysl a hned dostane celá situace ostřejší obrysy. Lana Del Rey je zkrátka v pozici tiché vody, která chce svojí hudbou nenápadně podemlít celý popkulturní svět a usednout na trůn pro královnu křehkých písní. Problém je v tom, že album Born To Die je k tomuhle účelu dost nevhodné – je příliš roztahané, v druhé polovině stopáže už se stáčí do přeslazených symfonických stěn, které hlas Del Rey doslova dusí.“ Poslechněte si celou recenzi!

02543891.jpeg
autor: Radio Wave
Spustit audio