Deska týdne: Odvážné skoky Vložte kočku

4. prosinec 2013

Od roku 2008 mate kapela Vložte kočku svou hudbou všechny škatulkáře. Tahle parta je příliš zarputilá na to, aby se vešla do poličky post rocku, kde vládnou kytary s nekonečným delayem, trochu moc nehezky alternativní na mathrock, v textech nervní a zádumčivá nad míru, která by dovolila posluchačům poddat se skoro tanečnímu rytmu.

A dalo by se jít ještě dál: vokál by mohl být většinou něco jako rap, ale nečekejte žádnou umnou flow, spíš usazování slov do rytmických paternů muziky, způsobem na hony vzdáleným párty náladě. Přesmyčky, novotvary, hry s významem a nakonec i ta dikce připomínají Sifona z WWW, kteří svou tvorbou posledních let také unikají jednoznačným žánrovým pravidlům. Odtažitost projevu navíc, podobně jako u Sifona, umožňuje Kryštofu Kaplanovi podávat verše osobnějšího charakteru.

Je jich na desce dostatek, přestože se na první poslech tak netváří – otázky seberealizace (Papšmír), motivy pochybností ve vztazích (Pospolu), skoro magorovské uvažování nad posledními věcmi člověka (Kostra), všechno je podáno tu s chladnějším, tu s intenzivnějším výrazem, ale bez patosu.

03016991.jpeg

Vložte kočku se dříve již několikrát zmínili o inspiraci českým folkem, i když málokdo asi čekal, že důležitou roli v prvním singlu bude hrát sampl Jaromíra Nohavici. Hned po českém folku je ale na SEATu překvapivě přiznaným pramenem folklór. Zpěv ve skladbě Koně zní sice nesměle, až ploše (což pravá lidovka nesnese), i z tohoto pokusu ale Kočka vychází se ctí, zvláště ve srovnání s jinými, co si s podobnou látkou v poslední době zadali.

Zdá se to až optimisticky nadsazené, ale druhé album potvrzuje to, co bylo patrné již dříve: Vložte kočku si od svých začátků jdou vlastní cestou, sbírají vlivy odevšad, zabrousí i do míst, která by jiným fatálně uškodila, ale když je potřeba, s punkovou soustředěností kapely, která začínala ve dvou, udrží pozornost na jediném bodu. To z nich činí jednu z nejzajímavějších tuzemských part a z labelu Ladmine Alert líheň srovnatelnou se Silver Rocket nebo táborskou scénou blahé paměti.Nové album SEAT vychází, zcela ve shodě se zaměřením kapely, v podobě v Česku stále ještě zřídka pozorované (flashka – zvíře), jako download ho můžete pořídit jen za e-mail. Pro mě to bylo jedno z nejlépe odměněných kliknutí poslední doby.

Přečtěte si i recenzi Jiřího Špičáka: „Vložte kočku vstupují do míst, na která by většina českých kapel ani neměla odvahu pomyslet. Kvarteto totiž není svázané nutkáním trefit se do současného trendu. Kapela má volné ruce a to jí dovoluje s naprostou samozřejmostí vystřihnout třeba osmiminutovou skladbu Koně, ve které se potkává intenzita vokálního projevu Filipa Topola s autenticitou lidové hudby. Když se téměř pastorální hlas houslisty Jiřího Konvalinky po několika minutách spojí s podvratným rapem Kryštofa Kaplana, člověk s chutí zapomene na všechny české epigony bezbarvého indie rocku.“

Hodnocení: 85 % Vložte kočku – SEAT (Landmine Alert, 2013)

autor: Petr Wagner
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.