Deska týdne: Orient na debutu V nerozdávají hity zadarmo
Tři roky trvalo pražské dvojici Orient vydat první desku. Citlivý synth-pop na ní zabalili do neotesaného zvuku, který byste spíš čekali od garážové kytarovky než od elektronické kapely. Album V vám tak své nejsilnější momenty vyjeví, jen když mu budete věnovat čas.
Seznamujte se s vlivnými producenty, rozdávejte vizitky, objíždějte showcase a dobře se prodávejte na sociálních sítích. Takové rady dostávají mladé ambiciózní kapely na workshopech a na stránkách hudebních časopisů od matadorů českého hudebního byznysu. Pražská skupina Orient, která minulý rok osekala sestavu na dva členy, v očích PR odborníků nejspíš dělá všechno špatně. I když má za sebou hraní na velkých akcích (Colours of Ostrava), je pořád víc doma v zatuchlých sklepních klubech, kde se ve tmě pohupuje 30 lidí, aparatura je otočená na maximum a přes mlhu nejde vidět na krok.
Výrazně to nezměnila ani cena Vinyla, kterou loni Orient dostali jako objev roku. Lakonicky ji přijali a dál pokračovali v občasném vypouštění skladeb doplněných o rozmazané fotky na SoundCloudu. Podobně nenápadně teď vychází první ucelená nahrávka Orientu s jednoduchým názvem V. Oznámilo ji jen krátké zrnité a chrčící video na YouTube.
V souvislosti s Orientem často zaznívalo srovnání s o něco známějšími Deaths. Pro zúčastněné to možná bylo mírně otravné, ale obě kapely skutečně spojuje citlivá práce s elektronikou, postavená na současných beatech, výrazných melodiích, ambientní atmosféře a potemnělém zpěvu. Ale zatímco Deaths se postupně vydali vstříc tradičnímu popu, Orient to vždycky táhlo spíš k experimentům a do špinavějších koutů hudebního spektra. Na debutovém albu se to jednoznačně potvrdilo. Hned na úvod sice překvapí čistými vokály, na ty se však velmi rychle začnou nabalovat znervózňující syntezátorové plochy, které prořezávají tvrdé kopáky a výboje zkreslených zpětných vazeb. Pokud někdo očekával přímočarou, jemnou desku, Orient takovou představu rozbili hned v prvních minutách.
Hrubé a hlasité pasáže můžou někdy svádět k tomu, aby překrývaly nedostatek nápadů. To naštěstí není případ Orientu. Na jejich skladbách je znát, že jim kořeny v kytarové scéně nedovolí spadnout do repetitivních smyček a přes občasné nánosy hluku nakonec vždycky vyjíždí klasické písničkové struktury. Štěkání psa, útržky konverzací, pískot kytary a elektronické ruchy ale fungují jako skořápka, přes kterou je potřeba se k písničkářskému jádru dostat. Skoro to vypadá, jako by se Lukáš Polák s Tomášem Vondrou snažili od poslechu odradit ty, kteří desku nehodlají poslouchat soustředěně. V těchto momentech Orient využívají podobné postupy jako Amnesia Scanner, Arca a další současní elektroničtí producenti, kteří své tracky skládají ze zmutovaných útržků zvuků a melodií a prokládají je tvrdými chaotickými beaty. Jediný čistě instrumentální track Pagan inspiraci Arcou ani neskrývá.
Orient vždy měli velkou výhodu v tom, že jejich skladby mohly fungovat jak v punkových klubech, tak v tichém prostředí uměleckých vernisáží. Na desce s neotesaným a syrovým zvukem, který posílá kontrolky zesilovačů do červených hodnot, dávají jasný signál, na jakou stranu se přiklání. Z alba V dýchá energie garážové kapely, která bicí a kytary vyměnila za kontrolery a synťáky. I dříve decentně zastřené vokály Lukáše Poláka jsou na nových věcech více přiznané a klestí si cestu elektronickými stěnami s větším sebevědomím. K tomu patří i jejich mírně afektovaná poloha, díky níž Orient někdy připomínají atmosféru prvních desek Sunshine a zamyšleného indie rocku z přelomu tisíciletí. Syrová nakřáplost nahrávky ale zároveň zanechává dojem, že by spousta věcí šla ještě doladit.
Buď vězení, nebo něco extra. Streamujte debutovou desku V od Orient
Synth-popoví Orient toho o sobě moc nenamluví, do světa vysílají jenom kryptické zprávy a místo delších releasů vypouštějí spíš jednotlivé singly. Během poslední zimy ale dvojice Lukáš Polák a Tomáš Vondra nahrála debutovou desku s úsečným názvem V, o které se mluvilo poslední dva roky. Poslechněte si ji v exkluzivním streamu Radia Wave.
Přestože V není deska, kterou byste si zpívali u žehlení, najdou se na ní velmi výrazné věci, jako je hned druhá skladba Yellow Trees nebo track United States s gradujícími zdvojenými vokály v závěru. Ani ty vám ale Orient nedají zadarmo. Aby se vám dostaly pod kůži, budete se muset snažit i vy.
Orient – V (vlastním nákladem, 2018)
Hodnocení – 80 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
