Deska týdne: Phantom Radio Marka Lanegana vysílá krautrockový minimalismus
Stejně jako na comebackové desce Blues Funeral a srpnovém EP No Bells on Sunday, které mělo sloužit jako lákadlo na plnohodnotnou nahrávku, zkouší Mark Lanegan s Phantom Radio své bluesové kořeny, tentokrát však v o něco málo veselejších syntezátorových kompozicích. Jeho legenda postgrungeového mystika s novinkou posílí, ale nové publikum tím pravděpodobně nepřiláká.
Temná aura se začala kolem Marka Lanegana utvářet až s první sólovkou z roku 1990, když začala jeho transformace – pomalu shazoval grungeovou image z doby, kdy hrál se Screaming Trees, a prozkoumával další žánrová teritoria. Jeho řezavý baryton vynikl teprve s vlastním materiálem. Zdá se, že zvuk, který dlouho hledal, našel až po téměř osmileté pauze v krautrockových variacích na desce Blues Funeral před třemi lety.
Přestože se Lanegan poslední rok, co se koncertů týče, stáhl spíš do ústraní, ukazuje se, že pro něj jako autora to bylo plodné období. Hostoval ve dvou hypnotických skladbách metalových experimentátorů Earth a před releasem Phantom Radio stihl vydat ještě EP No Bells on Sunday v limitovaném nákladu 1500 kusů. Energický singl Sad Lover z EP ohlašoval, že novinka bude znovu protnutá elektrifikujícím tepem synťáků a Lanegan se chystá dělat hity. Album sice částečně opouští pochmurné aranže, ale krautrockové hymně Sad Lover se přibližuje pouze úvodní Harvest Home.
Silná inspirace bluesovým tradicionalismem a gospelem dává do jeho textů proniknout biblickým a apokalyptickým motivům, jako ve skladbě Judgement Time – ambientní balada fatalismu představuje druhou výraznou polohu novinky, podobně jako třeba Waltzing In Blue. Nostalgická intermezza, při kterých se Lanegan obrací ke své minulosti, ale narušují rytmus desky.
Na předchozím albu se Lanegan v refrénu Gray Goes Black ptá, jestli posloucháme rádio, na kterém vysílá. S aktuální nahrávkou Phantom Radio se zdá, že jsme stanici stále nepřeladili a dramaturgie se nikam neposunula, jenom mnohem méně drží při sobě. Lanegan žádné prohřešky proti své umělecké integritě nedělá, jenom je to všechno víc předvídatelné. Blues Funeral nastavilo laťku hodně vysoko – a Lanegan nedokázal svůj comeback překonat.
Hodnocení: 70 %
Mark Lanegan – Phantom Radio (Heavenly Recordings, 2014), 38 min.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
