Deska týdne: Pop PBPH nesnese racionální měřítka
Bubblegum pop jako svébytný žánr vznikl v okamžiku, kdy začali členové kapel jako The Beatles nebo The Rolling Stones stárnout, jejich hudba byla čím dál tím komplikovanější a publikum v rané pubertě, tedy odjakživa hlavní hybná síla hudebního průmyslu, žádalo něco snadno stravitelného.
Skupiny The Monkees, The Lemon Pipers nebo zřejmě první animovaná formace na světě The Archies jejich potřeby naplnily – minimálně na půlku dekády se součástí světového popu stala maximálně zjednodušená hudba, která neměla důvod skrývat svoji prefabrikovanost. Byla dost prostá na to, aby se líbila školákům, a dost chytlavá na to, aby se jejich rodiče nezdráhali za ni platit.
Tehdy asi nikdo nečekal, že se budou hudebníci budoucnosti snažit napodobit i tenhle obskurní žánr – retrománie je ale všežravá. K bubblegum popu a příbuznému sunshine popu se v průběhu let odkazovala třeba skotská indie kapela Belle & Sebastian, jejich krajané Camera Obscura, londýnští The Sundays a především švédská vlna retro kytarovek v čele s The Cardigans, Acid House Kings nebo písničkářem Jensem Lekmanem. A příběh pokračuje dál – The Pains of Being Pure at Heart se na své třetí desce Days of Abandon rozhodli opustit epickou rozmáchlost předchozího alba Belong a prakticky celou stopáž krátké nahrávky věnovali imitování optimistických popěvků.
Skladby jako Masokissed, Simple And Sure, Life After Life nebo Eurydice jsou formálně naprosto čisté odkazy na komerční pop minulosti, které nesnesou žádná racionální měřítka. Buď je posluchač naladěný na stejnou vlnu, nebo prostě chemie nezafunguje.
Přečtěte si i recenzi Jana Macháčka: „Nemá cenu šťourat se v tom, co Bermanova parta udělala špatně, těžko mít za zlé nedostatek invence a umu skupině, která nikdy nepočítala s tím, že bude vystupovat před víc než padesáti fanoušky. Days of Abandon je trochu jako hudba k holení nebo vaření, neurazí ani neohromí.“
O něco větší výzvou je třeba poslech šestiminutové písně Beautiful You, která má díky zasněným syntezátorům, vrstveným kytarám a upozaděným vokálům blíž třeba k předchůdcům shoegazu Lush nebo Cocteau Twins. Právě v téhle skladbě The Pains of Being Pure at Heart naznačují možné dvojí čtení jejich aktuální desky – je samozřejmě možné rezignovat na veškeré kategorie a bezelstně si užívat melodie a refrény.Možná o něco zajímavější je ale poslouchat album jako krátký a poměrně úderný vhled do historie jednoho odvětví hudby v posledních několika desítkách let. Rozhodně ale nemá cenu přemýšlet nad tím, kde koho The Pains of Being Pure at Heart vykradli – tahle diskuse je totiž kvůli neustálým změnám pravidel hry čím dál tím nesmyslnější.
Hodnocení: 70 %The Pains of Being Pure at Heart – Days of Abandon (Fierce Panda, 2014)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
