Deska týdne: The Presets
Čtyři roky trvalo, než australská dvojice The Presets připravila následovníka svého veleúspěšného druhého alba Apocalypso, které z nich udělalo (nejen) na domácím kontinentu obrovské hvězdy. Novinka Pacifica potvrzuje další směřování dua k melancholickému elektropopu. Zda se metamorfóza podařila, prozradí rubrika Deska týdne.
Ačkoli jsou oba vystudovaní konzervatoristi, neváhají na koncertech kombinovat živé nástroje třeba s iPodem. Oba se podílí na produkci a hrají na klávesy, Julian Hamilton zpívá a Kim Moyes programuje bicí. Debutovali u labelu Modular s nahrávkou Blow Up. EP se setkalo s dobrým ohlasem, začali koncertovat po Austrálii a titulní singl z dalšího EP Girl and the Sea byl zařazený do známého srdcelomného seriálu O.C., což jim otevřelo cestu k mladým americkým posluchačům. Z tohoto přístupu je jasné, že se neštítí komerce a mainstreamu a podobně jako třeba američtí elektropopoví Passion Pit nechají své skladby klidně hrát v reklamách.
Poslechněte si celý profil The Presets
Pacifica není vůbec špatná deska, a to přesto, že na kvality svého předchůdce jednoduše nemá. Je jiná. Když Julian zpívá o pochybování v sebe sama, o umírání a strachu být sám, byl by spolu s kolegou Kimem asi velký cynik, aby doprovodil taková témata bezproblémovou muzikou. Z tohoto pohledu přišli The Presets s maximálně upřímným albem, které zrcadlí nepříliš jednoduchou realitu mladých mužů, kteří po letech bezstarostného klubového života začínají zjišťovat, že existuje i jiný svět. Svět odpovědnosti za své nejbližší i za společnost, ve které se nacházíme. Z tohoto úhlu pohledu je potřeba The Presets vyseknout hlubokou poklonu.
Poslechněte si celou recenzi od Pavla Zelinky
Dvojice si se svojí hudbou celkově hlavu příliš neláme. Vysvětlují, že název Pacifica nic neznamená a zvolili jej jenom proto, že jako slovo hezky zní – tohle shrnutí by se při troše zjednodušení dalo aplikovat na celou desku. Naprostá většina skladeb prostě hezky zní a nabízí přesně to, co jsme byli zvyklí od The Presets dostávat v minulosti. Za jedinou drobnou změnu by se snad dal považovat jejich odklon od tanečního parketu a přidání důrazu na melancholii projevu. Zpěvák Julian Hamilton opustil třeštící vokál, kvůli kterému jsou The Presets tolik oblíbení mezi queer komunitou, a skladbám dal spíše baladický kabát.
Poslechněte si celou recenzi od Jiřího Špičáka
The Presets – Pacifica (Modular, 2012)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
