Deska týdne: Silvana Imam plive oheň na macho hiphopery i fašisty

Debutové album Naturkraft přichází nezvykle až potom, co Silvana posbírala všechna možná hudební ocenění, jako například nejlepší živé vystoupení nebo švédskou obdobu Grammy pro umělce roku. Při jejím přebírání děkovala ve dvou jazycích – litevsky a arabsky. Silvana Imam je Litevka stejně jako Syřanka a hlásí se i k identitě Švédka. Do země s rodinou imigrovala, když jí byly čtyři roky.

Silvanin rap má nálepku revoluční a politický, řešící aktuální společenská témata a problémy. S novým albem Naturkraft (v překladu Síla přírody), které je mnohem osobnější než předešlé releasy, ale Silvana říká, že není záměrné politická, ale spíš uvědomělá. Říká věci, které se týkají jejího vlastního života, které říkat musí a které ještě nikdo předtím takhle důrazně a nahlas neřekl. Přesně tohle jí totiž chybělo v pubertě, kdy jí dělalo problém identifikovat se s machisticky orientovaným a plochým hip hopem degradujícím ženy na sexuální objekty. Silvana místo toho rapuje o ženské síle, vlastní partnerce, svojí neteři nebo sexu tak, jak ho sama prožívá.

Hodně pozitivní je, že se Silvana nesnaží o jakoukoliv nápodobu trendů a neimituje černý zvuk. Její rap zůstává v dobrém smyslu bílý a evropský – dokáže rozjet tvrdou antifašistickou flow bez toho, aby předváděla i jenom náznak blackface. V rádiovém rozhovoru s rapperem a reportérem Swayem Callowayem na otázku, proč ho jako černocha nenazývá „nigga“, odpověděla, že on sám sebe rozhodně takto nazývat může, ale ona na to nemá právo. Byla by stupidní. Její hudba je stylově ukotvená v místě, kde vzniká. Možná i díky přísné melodii a odtažitosti švédštiny připomíná svoje málo známé krajany Team Rockit. Ti ale nepracují s osobní ani feministickou tematikou a jejich texty jsou spíš protkané odkazy na vikingskou historii a japonskou anime estetiku.

Přečtěte si i recenzi Miloše Hrocha: „Přestože švédští scenáristé obsazují do hlavních rolí nebojácné komisařky a feminismus byl důležitým aspektem tohoto žánru v literatuře už od 70. let, rap v tomto ohledu pokulhával. Striktní projev Silvany Imam, kterému nechybí potřebný oheň a švédštinu jenom občas protne slůvko z angličtiny, je dost přesvědčivý. A na svém druhém albu Naturkraft neustoupila ani o krok dozadu.“

Po úvodním nabombeném singlu Varma Gator je lehkým zklamáním, že hudební produkce desky je i přes množství originální kombinatoriky místy podvyživená, Silvanin výrazný hlas a pevná flow by unesly i daleko propracovanější beaty. Ty ostatně můžeme slyšet na loňském sevřenějším EP Jag Dör För Dig, které desce Naturkraft předcházelo. Imam má ale osobní charisma podobné tsunami a při živé performanci je přesvědčivá natolik, že by za sebou DJe ani nepotřebovala. Není to dlouho, co si islandská máma experimentálního popu Björk posteskla, že jako žena v hudebním průmyslu musíte říct všechno pětkrát, aby vás někdo začal poslouchat. U Silvany Imam taková situace nehrozí. Možná je to i tím, že nemá problém plivat své názory a postoje hodně od plic a bez jakékoliv metafory a filtru.

Hodnocení (švédsky): SVEK!