Deska týdne: Švédský popový poklad Robyn je zpět a nedává nám nic zadarmo

Už od svého devadesátkového R&B debutu Robyn Is Here na sebe švédská zpěvačka strhávala patřičnou dávku pozornosti. Postupem času se z ní stala nejrespektovanější švédská popová diva, která své chladně inteligentní hity prezentovala v kostýmech inspirovaných divokým diskem. Nechyběla jí ale ani neústupnost. Lásku k pompézním oděvům v ní vyvolalo dětství strávené v divadelním prostředí. Už tehdy si přitom uvědomila, že převleky a masky můžou člověku pomoct k lepšímu sebevyjádření. Divoké kreace neopustila ani na své aktuální desce Honey, jejíž obal jasně odkazuje k osmdesátkové estetice.

Cesta k albu byla ale hodně dlouhá. V roce 2010 vydala Robyn desku Body Talk, která vyšla na labelu Konichiwa. Ten si Robyn sama založila poté, co se rozešla ve zlém se svou dosavadní nahrávací společností Jive, které se nelíbilo její směřování do náruče synthpopu. Robyn se díky vlastnímu labelu mohla konečně hudebně osvobodit a album Body Talk naplnila hitovkami, ať už šlo o elektropopovou baladu Call Your Girlfriend, nebo hymnu osamělosti Dancing On My Own. Pak se ale dlouhých osm let čekalo na to, s čím Robyn přijde.

Zatímco zpěvačka proměňovala svůj přístup k tvorbě a zažívala silné otřesy v partnerském životě, o její místo se ucházel bezpočet hvězd. Každá zpěvačka chtěla být „novou Robyn“. Její skladby ovlivnily tvorbu Rihanny, Carly Rae Jepsen nebo třeba Charli XCX. Žádná z těchto hudebnic ale nedokázala fanouškům Robyn dodat to, po čem tak zoufale toužili. A v roce 2018 už to nedělá ani samotná Robyn.

Zpěvačka totiž na Honey poměrně radikálně mění metodu práce i svá témata. Láska samozřejmě zůstává všudypřítomná, devítka skladeb seřazených na desce podle data vzniku se dotýká především vyrovnávání se se ztrátou nebo třeba problematiky umělé inteligence jako ve skladbě Human Being. Nejzřetelnější je absence hitovek a bangerů, které by účinkovaly na první dobrou. Dostat se do nitra skladeb vyžaduje jistou dávku snahy a odhodlání. „Už nemám ten instinkt lovce,“ přiznala Robyn v rozhovoru pro The Guardian. Aktuální deska je tak místo hitparádového popu inspirována třeba hudbou Kate Bush, alternativním popem nebo taneční hudbou od DJ Koze. Robyn je zkrátka přemýšlivější. Neznamená to ale, že by byla přehnaně sofistikovaná nebo arogantní. A je skvělé, že zpěvačka, která mohla klidně zopakovat úspěšnou formuli, nejde nikomu na ruku.

Honey je jako průlet všemožnými žánry, bluesové nálady střídají perlivé, z dálky se ozývající synťáky s nevtíravě tanečním rytmem, tak jako v otvíráku Missing U. Právě tady se nejvíc zrcadlí Robynin smutek z rozchodu s partnerem. Robyn ale jenom bezduše nepláče, místo toho objevuje vnitřní sílu v sobě i v okolí. A nezůstává jenom u vztahů. V jedné z nejtajemnějších skladeb, tracku Human Being s rytmem bušícího srdce, vypráví Robyn o světě, který ovládá umělá inteligence. Jak se k nám bude chovat, až bude vyspělejší a ovládne celý svět? Robyn se zkrátka podařil návrat se vším všudy. Udržela si vše ze svého kouzla, zároveň ale nerecykluje sama sebe, což je pro hvězdu jejího formátu vždycky obtížné. Pár fanoušků tímhle krokem možná zklamala. Honey je ale pořád velmi dobře udělaný pop, žádný nablýskaný balast. A je to Robyn.

Hodnocení: 85 %
Robyn – Honey (Konichiwa Records, 2018)