Desktopový seriál Semestr vrávorá mezi zdařilou internetovou vztahovkou a slow TV o hipsterech
České audiovizuální zábavě dlouhodobě chybí jak dramatická tvorba od mladých autorů pro mladé diváky, tak internetové vztahové drama. Semestr se snaží propojit oboje. Seriál ale v šesti dvacetiminutových epizodách místy připomíná slow TV o internetových návycích Generace Y.
Internetová televize Stream produkuje úspěšnou hranou tvorbu zkušených filmařů, kteří tak mohou experimentovat s novými formáty i tématy. Seriál Kancelář Blaník nebo triptych Žrouti, Luxus na talíři a Vaříme s Mírou režiséra Marka Najbrta satirizují českou společnost a šikovně propojují povrchní internetovou zábavu s klasickou dramatikou na malém časovém prostoru. Kancelář Blaník například začala s osmiminutovými epizodami, o dvě generace mladší režisér a spoluautor scénáře Adam Sedlák dostal pro jeden díl Semestru, seriálu o lásce po Skypeu, dvacet minut a blíží se tím televizní stopáži. O to víc překvapuje, jak výrazně přebila velmi zdařilá a efektní forma děj.
Čtěte také: Pustina. Kriminálka i rodinné drama z měsíční krajiny je nejlepší český seriál poslední doby
Konverzační vztahovka se odehrává na obrazovkách počítačů a mobilů čtyř postav. První epizoda Semestru ohromí nedávné i současné vysokoškoláky notoricky známým stylem komunikace, konverzačních témat i náplní běžných dní. Vidíme neustálý multitasking, prokrastinaci, hovory pro hovory, virtuální vztah, emoce ztracené v překladu a ploché prožívání skutečných problémů, které nejde shrnout do zprávy na Messengeru ani do nekoncentrovaného rozhovoru po Skypeu.
Třiadvacetiletá baristka Amélie dokončuje neperspektivní filmovou vědu a chce se dostat na nadějnější produkci na FAMU. Životní filosofii vedle článků na Wikipedii čerpá z rádoby feministické image americké zpěvačky Taylor Swift. Denně si přes Skype a Messenger volá a píše hlavně se svým o něco starším přítelem Damiánem, studujícím ekonomii v Berlíně, a kamarády, fashion bloggerkou Pavlínou a entuziastickým Šimonem. Semestr doslova táhnou talentovaní herci Anna Linhartová, Jan Hofman, Eva Josefíková a Jan Cina. Z toho mála, co jim scénář dovolí, dostávají maximum, ale určitě by zvládli ještě mnohem víc. Zdařilou expozicí autoři vzkázali divákům, že jim opravdu rozumí. Jenže ona prvním dílem neskončí a děj postrádá prudší zvrat. Uprostřed série už Semestr připomíná spíš hraný dokument o vztazích na dálku mobilních vysokoškoláků 21. století.
Tvůrci se pravděpodobně inspirovali filmovým hitem loňského roku Unfriended, česky Odebrat z přátel. Scenárista Nelson Greaves v něm zkombinoval aktuální fenomén chatování s tradičním vyprávěním hororového příběhu a recenzenti snímku přezdívají „internetová Blair Witch“. Greaves taky vycházel z předpokladu, že prostorově omezený svět plochy počítače je podobný divadelní scéně, a Unfriended proto psal jako divadelní hru. Díky propojení nadpřirozena s tématem fatální kyberšikany tak padesátiletý režisér Neval Gabriaze pracoval i na rozměrech monitoru se silnými emocemi a gradací napětí. Autoři pro naraci skvěle využili i YouTube video jako nejoblíbenější internetový formát, který sám o sobě dokáže vyprávět příběh a dovede diváky do jiných prostředí. Pokusili se o to ostatně i tvůrci Semestru, ale místo toho, aby videem rozvinuli rodící se konflikt, udělali z něj jen krátkou epizodku.
Čeští televizní autoři si s mileniály pořád nevědí rady, a produkce se proto přesouvá na internet. Je skvělé, že Stream věří kromě zavedených jmen i začínajícím filmařům, kteří aktualizují témata i názory prezentované v médiích a nabourávají klišé o tom, jak má vypadat zábava. Úspěch nebo neúspěch celého seriálu Semestr pak ukáže, jestli internetová generace ještě trvá na klasických žánrech, nebo jí stačí narcisticky sledovat atraktivně zpracovaný povrch vlastních životů.
