Desku týdne má hudební mutant Beck

Živil se různými manuálními, špatně placenými pracemi. Uklízel spadané listí, prodával videokazety, pracoval v rychlém občerstvení. Písnička Loser poprvé vyšla v omezeném počtu 500 kopií na vinylu na jaře roku 1993. Beck sám ji nepovažoval za nijak mimořádnou, naopak tvrdil, že mu zněla průměrně a nahrál ji během pouhých šesti hodin. Písnička se ale brzy dostala do rotace řady rádiových stanic po celých USA, a proto počátkem roku 1994 vyšla znovu v mnohem větším nákladu na CD a na kazetách. Během několika měsíců skladba bodovala v mainstreamových hudebních žebříčcích nejen v Americe, ale i v Evropě a v Austrálii. Tehdy čtyřiadvacetiletý Beck se téměř přes noc stal hvězdou a to díky písničce, ve které zpíval: „Jsem lůzr, bejby, tak proč mě nezabiješ…“

Řada lidí tehdy mylně předpokládala, že Beck bude další z řady tzv. one-hit wonder. Muž jednoho hitu, jehož sláva rychle pohasne. Stal se ale přesný opak. Beck má dneska na kontě dvanáct alb, byl dvanáctkrát nominován na cenu Grammy a je považován za jednoho z nejlepších hudebníků posledních dvaceti let.

I přes všechny své úspěchy tvrdí, že jeho Achillovou patou byl vždycky nedostatek sebedůvěry. „Obdivuju lidi, kteří si věří a dokážou riskovat. To jsem nikdy moc neuměl a doufám, že moje dvě děti v tomhle ohledu budou jiné než já,“ řekl Beck v nedávném rozhovoru pro časopis Rolling Stone. I přes údajný nedostatek odvahy jsou všechny jeho desky právem považovány za originální a v mnoha ohledech revoluční. Třeba předposlední desku Song Reader vydal Beck pouze v podobě notového zápisu. Pokud jste chtěli písničky z alba slyšet, museli jste si je sami zahrát. Kromě aktuální desky Morning Phase se prý Beck v letošním roce chystá vydat ještě společné album s Pharellem Williamsem.