Dešťové zahrady a stromy, které nejsou fejk. S krajinářskou architektkou o její práci v Kanadě
Kateřina Dusová měla v Česku rozjetou slibnou kariéru v krajinářské architektuře. Ale pak se vydala radši do Kanady. A tam začala od začátku – jako zahradnice.
„Trošku jsem si sáhla na dno, bylo náročný přijít někam a stát se najednou dělníkem,“ vzpomíná krajinářská architektka na těžké začátky, když pracovala na údržbě zahrad jako zahradnice. Mělo to jednu výhodu, detailně se seznámila s rostlinami. „V Kanadě jsem se setkala i se zahradními architekty, kteří o kytkách nevěděli nic. Třeba navrhli levanduli vysázet v hlubokém temném stínu,“ říká.
Pak se ke krajinářské a zahradní architektuře zase vrátila. Navrhovala „multimilionové zahrady pro multimilionové vily“ u architekta Paula Sanghy, nyní pracuje ve studiu Landscape Connect Architecture ve Vancouveru, kde navrhuje park nebo zahradu komunitního centra.
Mluvili jsme o tom, jak se ve Vancouveru sázejí stromy, aby mohly dlouho a zdravě růst a jak se zadržuje déšť v takzvaných dešťových zahradách. O tom, co se učí od původních obyvatel a jak se Vancouveru připravují na to, že by stoupla hladina oceánu. A také o konferenci krajinářských architektů Urbanscapes, na kterou Kateřina přijela.
Děláme si z toho trochu školu v přírodě a jsme pořád venku. O životě ve Vancouveru mezi horami a oceánem s krajinářskou architektkou Kateřinou Dusovou.
Související
-
Kanadská tajga těží z globální změny klimatu, zdá se
Kanadští a američtí vědci vyzkoumali, že ne všechny části přírody musí změnou klimatu a s ní souvisejícím růstem průměrné teploty trpět. Touto výjimkou jsou lesy ka...
-
Jak se hledá srdce bytu? Postřehy o rekonstrukcích s duem Svobodová-Blaha
Anna Svobodová a Ondřej Blaha navrhli rekonstrukci bytu v secesní vile v Praze-Bubenči. Navštívili jsme ho a povídali si o koláži starého a nového, o bytech i rodičovství.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.