Diagnóza F: Co přináší amnestie?

Předseda Ústavního soudu prohlašuje, že byla amnestie připravena diletantsky, veřejnost se bouří, Klaus odmítá kritiku. Jak to ale prožívají ti, kterých se amnestie dotkla nejvíc?

Naprostá většina vězňů se chce dostat dřív domů. Je to jeden z mála motivačních nástrojů, které má v ruce Vězeňská služba ČR. Když se někdo ve vězení chová slušně a splní podmínky pro podmínečné propuštění, může být propuštěn třeba už po odpykání poloviny trestu. Amnestovaní se ale vlastně moc snažit nemuseli – stačilo se vejít do správné kolonky a už můžou slavit. Pro některé z nich to ale na oslavu moc není.

Když se nemáte kam vrátit, nemáte žádné zázemí a kvůli nečekanému propuštění jste si to ani nestihli nijak zařídit, může být fakt, že stojíte v 11 večer před věznicí, s igelitkou v ruce a s dvěma stovkami v kapse, poněkud skličující. Koneckonců – výstup z vězení je extrémně náročnou situací i bez této „nečekané“ komplikace. Řada odsouzených umí žít ve vězení. Fungují v daném režimu, zvládají plnit požadavky věznice (aby nebyli kázeňsky postihováni) i přežívat v „džungli“ odsouzených (aby si uchránili aspoň něco svého). Venku ale fungovat neumí. Tam se musí popasovat s velkou svobodou a s pocitem, že tam žádná pravidla neplatí. Platí. A jejich porušování se trestá tím, že jsou tito lidé navráceni zpět do prostředí, kde to znají, kde to umí.

Bylo by pošetilé generalizovat. Vedle muže, který poté, co byl ve 23 hodin propuštěn z Valdic a o pár hodin později už ukradl tržbu v nedaleké hospodě, byl amnestován i muž, který velmi podobnou cestu na druhý konec republiky zvládnul prakticky bez „ztráty kytičky“. Jiný muž, který plánoval po propuštění v dubnu nastoupit do odvykací léčby pro uživatele drog, si po amnestii zvládnul zajistit jiné léčebné zařízení a v něm se teď v následujících měsících bude snažit porazit svou závislost.

Psycholog Aleš Vaněk|foto: o.s. Laxus

Amnestie ale není jen o propuštěných vězních. Je také o poškozených. O těch, kterým bylo ublíženo a kteří díky amnestii možná přišli o jedinou satisfakci, kterou poté, co na nich, nebo na jejich majetku, byl spáchán nějaký trestný čin, měli. Řadě z nich se možná nečekaně vrátil obávaný soused, matkám se možná vrátil nezbedný syn, o kterém doufaly, že bude chvíli ve vězení a ony budou mít aspoň chvíli klid.

Amnestie je v každém případě zásah do života mnoha lidí. Jak takový zásah může vypadat, jaké může mít důsledky a další souvislosti, jak ho prožívají ti, kteří propuštěni nebyli? O amnestii, amnestovaných i o tom, že v Česku nejsme zvyklí moc odpouštět, jsem si povídala s psychologem Alešem Vaňkem.

Mgr. Aleš Vaněk, vedoucí Drogových služeb ve vězení, Laxus o.s., externí poradenský pracovník pro uživatele drog ve vězení.