Diagnóza F: Když mají odpadky zaplnit prázdné místo v životě

11. únor 2016

O patologickém hromadění věcí se v českých médiích píše zřídka, většinou v souvislosti s požáry, které se rozšířily z bytu člověka, jenž jej zaskládal odpadky do takové míry, že bylo stěží možné procházet úzkými uličkami. Hasit požár v takovém bytě je takřka nemožné. Chorobné hromadění věcí se tak dotýká nejen samotného „hromadiče“, ale i jeho okolí.

V angličtině se pro hromadění věcí používá pojem hoarding, který se do češtiny překládá jako křečkování či hamounění. Podle průzkumů se vyskytuje napříč všemi věkovými kategoriemi. Nejčastěji se s ním však setkáváme u osob starších, osamělých, depresivních či dementních. Kromě deprese bývá doprovázeno také úzkostmi či obsedantně kompulzivní chorobou.

Rozeznat chorobné hromadění věcí od sběratelství je poměrně snadné. „Sběratel má k těm věcem nějaký vztah, aktivně se jim věnuje, prohlíží si je, vyměňuje je, ty věci mají nějakou objektivní hodnotu, člověk, který křečkuje, k těm věcem většinou vztah nemá. Kam je položí, tam zůstanou, ale pokud by o ně měl přijít, vyvolává to v něm nepříjemné pocity a úzkosti,“ říká v rozhovoru Diagnózy F psycholog Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Univerzity Karlovy v Praze.

Aby bylo možné pomoci člověku, který si zaskládá byt odpadky, je třeba, aby s tím „hromadič“ souhlasil, což nebývá časté. Tito lidé svůj problém zpravidla nevnímají, ačkoliv po určité době zasahuje nejen jejich bydlení, ale i bezpečnost, hygienu, společenské vztahy (jsou-li nějaké). Pokud by přece o pomoc stáli, pak je možné situaci řešit například pomocí kognitivně behaviorální terapie, v níž se naučí třeba to, jak zvládat stres a napětí jiným způsobem než hromaděním věcí, aj.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.