„Dívat se na realitu ne-lidskýma očima může pomoct chápat dnešní problémy,“ říká filozof Janoščík

„Čím dál víc si uvědomujeme, že žijeme ve světě, který čelí environmentální katastrofě nebo přímo apokalypse, a tudíž je nutné přemýšlet o životním prostředí a hlavně o lidském vlivu na životní prostředí z nějaké jiné perspektivy, než je ta naše sebestředná,“ říká Václav Janoščík o hlavních východiscích textů uveřejněných v nové antologii.

Myšlení v terénu chápe dvěma způsoby. Jednak jako nutnost samotné filozofie začít víc komunikovat s okolním světem, být živější a spojovat se s dalšími disciplínami nebo uměním. Zároveň jde o vnitřní krok, jak se v rámci filozofie přestat zabývat pouze člověkem, protože do našich životů vstupuje celá řada jiných faktorů, na které je potřeba brát ohled. „Jsme čím dál tím víc konfrontováni s jinými formami inteligence nebo života, ať už je to AI (umělá inteligence), nebo interakce na sociálních sítích, kde samozřejmě nemluvíme jenom mezi sebou, ale i s chatboty. Naše komunikace je natolik zprostředkovaná, nabouraná algoritmy, že je čím dál důležitější si uvědomit právě ten mimolidský obsah toho, co děláme.“

„Precyklace znamená nejlepší způsob, jak nakládat s odpadem: žádný nevytvářet,“ říká propagátor precyklace

• Upravit
• Smazat

Zakladatel firmy, která vyvíjí systém distribuce a prodeje nebaleného zboží, Petr Báča u nás ve studiu vysvětlil, že kromě recyklace odpadu existuje i precyklace. O co se jedná? Jednoduše řečeno o to, abychom vytvářeli minimální nebo žádný odpad. Tedy o prevenci vzniku odpadu.

Hlavním snahou knihy je ukázat, že „realita je tvárnější, když se na ni díváme nelidskýma, neantropocentrickýma očima“. Jejím cílem je oslovit filozofickou společnost, která se podle Václava Janoščíka dlouhou dobu současnému myšlení nevěnovala, a zaujmout i širší okruh čtenářů. „My se opravdu snažíme nějak vystoupit ven, abychom prezentovali aktuální problémy, a není to jen ekologie a feminismus, ale třeba kapitalismus a to, jak souvisí s naším vnímáním světa. Ta knížka je zamýšlená jako příspěvek k diskuzi, jako otevření těchto témat pro česky čtoucí publikum.“

Autoři doufají, že si knížka najde rozdílné čtenáře i z jiných oblastí, například z umělecké praxe. „Doufám, že čtenáři nebudou zklamaní, že nebudou jen zápasit s těmi těžkými filozofickými texty, ale že to opravdu budou chápat jako nějakou čítanku, která ty věci otevírá, která je bude motivovat k tomu, hledat podobné přístupy a myšlenky i dál.“

Proč je zrovna dnes důležité prohlubovat naši citlivost vůči okolnímu světu a jak nám s tím může pomoci filozofie nebo umění? Jak s tím souvisí feminismus a co je to xenofeminismus? Poslechněte si celý rozhovor o knize Mysl v terénu.

Václav Janoščík je kurátor, filozof, teoretik a vysokoškolský pedagog. Působí na FAMU, AVU a UMPRUM.

Lukáš Likavčan studoval bakalářský a magisterský obor filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době je doktorandem na katedře environmentálních studií.

Jiří Růžička je výzkumný pracovník v Oddělení pro studium moderní české filosofie na Akademii věd.