Dlouhá cesta k rozhlasové digitalizaci

14. únor 2014
02794193.jpeg

Přechod na digitální televizní vysílání máme za sebou. Od loňského dubna můžete v některých oblastech stanice Českého rozhlasu naladit přes speciální digitální přijímač. Celková rozhlasová digitalizace ale zatím vázne. Proč tomu tak je a kdy se tedy dočkáme i plného využití digitálního éteru?

Přestože od dubna 2011 začalo v ČR řádné digitální rozhlasové vysílání, v současnosti je FM, tedy zemské analogové vysílání v pásmu velmi krátkých vln stále hlavním způsobem šíření rozhlasových služeb. Rozhlas v digitální éře samozřejmě nemůže zůstat pouze analogovým médiem. Plošná digitalizace rozhlasového vysílání je u nás ale zatím pořád dost daleko.

„V podstatě tu chybí legislativní opora a chybí i nějaká základní koncepce na té „státní“ úrovni,“ říká Zdeněk Duspiva, donedávna národní koordinátor pro digitalizaci. „To se projevuje v té realitě. Technologický vývoj je samozřejmě složitý a překotný, po celé té cestě digitalizace je spousta slepých uliček. Množství platforem, kudy je možné šířit obsah a dostávat ho k divákům či posluchačům, je obrovské. Obecně je velmi složité z hlediska provozovatelů najít optimální cestu, případně kombinaci více cest.“

Tuzemská rádia nejsou nucena k aktivitě směrem k digitalizaci už proto, že (narozdíl od televize) u rozhlasu můžou analogové a digitální vysílání existovat paralelně. Současná digitalizační legislativa podle Zdeňka Duspivy slouží hlavně k prodlužování stávajících analogových licencí.

Kdy se tedy dočkáme digitalizace zemského rozhlasového vysílání, po níž má dojít k postupnému útlumu využití až vypnutí analogových kmitočtů? „Já se domnívám, že to je otázka let 2017 až 2020. Některé státy si sice stanovily pevné datum vypnutí, ale nakonec stejně dochází k postupnému odkladu těchto switch-off termínů,“ říká Duspiva.

Na větší počet rozhlasových stanic, včetně například komunitních rádií a programů pro menšiny, stejně jako na datové a doplňkové služby si tedy počkáme. Zdeněk Duspiva si netroufá odhadnout, kdy by měla celková koncepce rozhlasové digitalizace vzniknout: „Z hlediska termínů si to nedokážu moc představit. Tahle problematika se neobjevila v žádném vládním programovém prohlášení, už delší dobu to nezajímá ani legislativce ve sněmovně a v senátu. Je to prostě okrajová záležitost.“

02106966.jpeg

Podle Zdeňka Duspivy je v zájmu úspěšného zvládnutí rozhlasové digitalizace, aby se na společné koncepci dohodli zástupci státní správy, provozovatelů vysílání, operátorů, ale i výrobců přijímačů a třeba i automobilového průmyslu. Například ministerstvo kultury se ovšem do dialogu příliš nežene. Neshledává totiž důvod, proč by měl stát přebírat odpovědnost za digitalizaci vůči soukromým subjektům. Je přitom evidentní, že pozdní reakce státu na technologický vývoj a jeho souvislosti se promítne do pozdějších dodatečných nákladů právě ze strany státu, a tedy nás všech.

Zatím má tedy podporu digitalizace na svých bedrech ze zákona právě veřejnoprávní Český rozhlas. „Všichni spoléháme na ČRo, že bude takovým tím tahounem, což asi je správný předpoklad, ale samozřejmě je tady ta podmínka, aby to byl společný postup všech,“ uzavírá Zdeněk Duspiva.

Do té doby stále laďte své oblíbené digitální tahouny na set-top-boxu v multiplexu České televize, v nabídce kabelových televizí, na satelitu (družice Astra 3A na pozici 23,5° východně) a v televizi přes pevnou telefonní linku (IPTV). Samozřejmě taky na wave.cz a přes chytré mobilní telefony. Pokud tedy nevlastníte digitální radiopřijímač a nenacházíte se na části území ČR, kterou zatím pokrývá digitální vysílání.