Dluhy mohou vést k depresím a sebevražedným myšlenkám, říká psycholog

Exekuce
Exekuce

Zadlužení není jen sociálním či ekonomickým tématem. Narůstající dluhy a zejména neschopnost je splácet mohou ovlivňovat naše vnímání, zhoršovat depresi či vést k sebevražedným myšlenkám. Dluhy jsou koneckonců i častým tématem v rámci hospitalizace na psychiatrii.

Lidi bychom mohli rozdělit na ty, kteří jsou spíše orientováni na duchovní hodnoty, a ty, pro něž je důležitější materiálno. V Česku, zdá se, je materiální orientace stále ještě na vysoké úrovni. Možná proto, že máme tendenci se srovnávat s v mnohém zatím nedostižnými západními státy. Právě materiální orientace může být jednou z příčin, proč řada lidí upadá do stále hlubší dluhové pasti, protože s pohovkou za 80 tisíc nebo s hodinkami za čtvrt milionu se ve srovnání s druhými můžeme cítit lépe.

Psycholog Marek Preiss

Někdy se do potíží s dluhy dostane člověk, který přijde o práci nebo se mu stane něco vážného, jindy ale může jít o někoho, kdo práci má, všechno mu funguje, jen se prostě zadlužuje nad své možnosti. Podle psychologa Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse za touto pomyslnou ztrátou zdravého úsudku, základních matematických schopností či kontaktu s realitou může stát obranný mechanismus popření. „Tím se bráním proti vlastní úzkosti, kdy si řeknu, že celá ta situace není, vytěsním ji, v mysli se jí nevěnuji a věnuji se něčemu jinému, abych nebyl neustále konfrontován s tou nepříjemností,“ popisuje psycholog. V extrémních případech je však potřeba hledat i případné duševní poruchy, které ztrátu kontaktu s realitou mohou také způsobovat.

V čem je zadlužování se blízké závislostnímu chování a patologickému hráčství? Jak se dá situace řešit, když konfrontace s realitou může významně zhoršit depresivní příznaky a sebevražedné myšlenky? A jak poznáme, že nás naše dluhy už ohrožují? Poslechněte si Diagnózu F s Markem Preissem.

Spustit audio

Související