Důležité je překonat svůj vlastní stres. Většina lidí umí dávat první pomoc zastaralým způsobem
V letních měsících nejčastěji slyšíme o utonutí a v silných vedrech lidé mohou trpět celkovým přehřátím organismu. Jak ale zvládáme běžné situace, kdy se snažíme pomoci někomu v bezvědomí nebo při epileptickém záchvatu? Může nás příručka nebo přednáška připravit na stres, ve kterém se ocitneme, když se opravdu dostaneme do krizové situace?
Ondřej Koudela je lektor zážitkových kurzů první pomoci. Podle něj se stresovou situaci naučíme zvládat, jen když si ji v bezpečném prostředí vyzkoušíme, tedy nasimulujeme. „Na zážitkovém kurzu dovolíte sami sobě zjistit, jak budete reagovat. Ta stresová situace bude falešná, ale ten stres bude skutečný,“ vysvětluje Ondřej Koudela.
Pokud zvládneme pracovat sami se sebou, můžeme už řešit postupy, jak správně zajistit dýchací cesty, případně resuscitovat zraněné. Někdy se záchranáři setkají i s naučenými metodami, které nejsou ideální, ale máme je zažité buď ze zastaralé výuky, nebo z médií. „Když máme člověka v bezvědomí a nedýchá, je potřeba mu zprůchodnit dýchací cesty. Dříve se vytahoval jazyk z pusy, zjistilo se ale, že je mnohem jednodušší tomu člověku hluboce zaklonit hlavu,“ uvádí Koudela příklad efektivnějšího zásahu.
Podle pravidla „Kdo nic nedělá nic nezkazí“ se také občas můžeme zdráhat zasáhnout i jednoduše proto, že nechceme situaci zhoršit. „Lidé nejčastěji chodí s určitou nejistotou, bojí se, že ublíží. My učíme, že první pomoc je o tom zavolat záchrannou službu. Cokoli navíc může lidem zlepšit situaci,“ říká lektorka Markéta Čonková. Ta se svým týmem provádí účastníky kurzů například nasimulovanou autonehodou, kterou pak společně reflektují.
Jak se učí první pomoc ve školách a jestli máme povinnost zasahovat při záchraně zraněných lidí, zjistíte v příspěvku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
