Dva divoši mezi komiksovými panely

11. červenec 2011
02383107.png

Pražské nakladatelství Labyrint často zaměřuje svou publikační činnost také do vod komiksových bublin a panelů. Po trilogii o Aloisi Nebelovi, antologiích Komiksfestu a komiksech od Nikkarina a Petra Korunky zde právě vyšel grafický román Divoši. Lucie Lomová v něm nahlíží prizmatem kresleného příběhu setkání českého dobrodruha Alberto Vojtěcha Friče a jihoamerického indiána Čerwuiše.

Lucii Lomovou si asi většina lidí vybaví coby autorku série kreslených příběhů o myších hrdinech Anče a Pepíkovi, která vycházela ve Čtyřlístku. Její poslední komiksová tvorba se ale zaměřuje na vyzrálejší publikum. Lomová byla vůbec první, kdo se z domácích autorů prosadil s komiksovým albem v zahraničí – její kreslená novela Anna chce skočit, za kterou obdržela komiksovou cenu Muriel, vyšla nejprve ve Francii v nakladatelství známého teoretika devátého umění Thierry Groensteena. Loni se zúčastnila autorského pobytu v Mekce frankofonního komiksu Angouleme – a zde také začala pracovat na svém nejnovějším komiksovém románu Divoši, který opět vyšel nejprve ve Francii.

Divoši jsou zatím Lomové nejpropracovanější dílo – mimo jiné jde o nejdelší barevný komiks, který zde vznikl od dob Saudkovy Muriel. Od pohádkové fikce se Lomová přesunula na půdu biografického románu – Divoši vyprávějí o osudech českého cestovatele, botanika a dobrodruha Alberto Vojtěcha Friče a indiána Čerwuiše z paraguayského kmene Čamakoko. Frič se s Čerwuišem setkal během svých cest po Jižní Americe na začátku 20. století a ve snaze přijít na kloub záhadné nemoci sužující jeho kmen jej přivezl do Evropy – a moderní civilizací nepoznamenaný divoch se tak ocitl v měšťáckých kulisách tehdejší Prahy.

02383109.png

Nejde o první komiksové ztvárnění Fričova příběhu – jeho životní osudy už kdysi vycházely v kreslené podobě v časopise ABC. Divoši ale vynikají propracovaností, důrazem na detail i románovou stavbou, která je českému komiksu většinou stále cizí. O humorných příhodách i civilizačních nedorozuměních, které z unikátního setkání dvou kultur vyvstaly, vypráví Lomová s nadhledem i důkladnou znalostí Fričova příběhu a dobových reálií. Tehdejší podobu Matičky měst studovala na starých fotografiích stejně jako vzhled historických postav, jež se v knize objevují: ať už jde o starou paní Náprstkovou, Fričova cestovatelského rivala Vráze, nebo oblíbeného násosku Jaroslava Haška, který ostatně o Čerwuišově návštěvě Prahy sám napsal povídku. Divoši jsou v podstatě komiksovým převyprávěním Fričovy knihy Čerwuiš, která se péčí manželky cestovatelova vnuka Yvonny Fričové brzy dočká již třetího revidovaného vydání.

Čerwuišova láska k českým uzeninám, konflikty s policií i návštěva ženské sauny se rukou zkušené komiksové kreslířky proměnily ve vtipné kreslené gagy, vyznění celé knihy má však k humoristickému románu daleko. Na pozadí drobných peripetií se odráží maloměšťácká zahleděnost tehdejší české společnosti, od které Alberto Vojtěch Frič tak rád utíkal do džungle ke svým ušlechtilým divochům. To, že Čerwuiše přivezl do moderního světa, si později vyčítal – sám napsal, že „v jeho srdci bylo zaseto dračí sémě“ a indián poznamenaný kulturním šokem se již nikdy nedokázal plně vrátit mezi své domorodé soukmenovce, kteří jej po návratu do Ameriky zavrhli. Lucii Lomové se do kresleného vyprávění podařilo tento zvláštní smutek nad osudem dvou kulturních vyděděnců vpašovat – a to považuji za největší devízu celé knihy.

02383108.png

Další články autora