Ektoplasma promítá v kině Aero. Diváci zakusí Khanův hněv v klasické kosmické sci-fi Star Trek II

Khanův hněv patří mezi nejlépe hodnocené startrekovské filmy, a to nejen mezi filmovými publicisty, ale také u samotných fanoušků. Je to celkem s podivem, vzhledem k tomu, že vznikal hodně narychlo a většina jeho autorů byli tvůrci, kteří předtím televizní Star Trek vůbec neznali. Přesto se jim podařilo přesně trefit ten správný mód klasického kosmického dobrodružství s výraznými postavami a odlehčenějším tónem.

Slavný teoretik médií Henry Jenkins cituje ve své knize Pytláci textů fanouškovskou písničku (tzv. filk song), jejíž autorka zpívá o tom, že při premiéře Khanova hněvu se Star Trek po šestnácti letech znovuzrodil a s ním se znovuzrodila ona jako fanynka tohoto seriálu. Oněch šestnáct let dělilo Khana od první série televizního Star Treku, který se vysílal v letech 1966–1969. Po jeho skončení se Trekkers museli spokojit s reprízami původních 79 epizod, které se občas v televizi objevily, s animovaným seriálem pro děti ze 70. let, který skončil po pouhých 22 epizodách, a s několika románovými výlety do univerza Hvězdné flotily.

Z filmu Star Trek: The Motion Picture (1979)|foto: Paramount Pictures

Příliš radosti jim nepřineslo ani první dobrodružství hvězdné lodi Enterprise na filmovém plátně. Star Trek: A Motion Picture z roku 1979 se svým pomalým tempem a klasickým sci-fi příběhem podobal Kubrickově 2001, která tehdy ale byla už více než deset let stará. První díl vznikl jako pohrobek tehdy připravované, ale nikdy nerealizované televizní série Star Trek: Phase II a rozpočet obou projektů činil tehdy nevídaně velkorysých 46 milionů dolarů. První díl se sice stal komerčním hitem a dodnes patří k divácky nejúspěšnějším filmům z celé série, ale vzhledem k vysokým nákladům studio Paramount nakonec celý projekt vyhodnotilo jako neúspěšný. Tvůrce původního seriálu Gene Roddenberry byl díky tomu studiem vnímaný jako nespolehlivá osoba a jeho námět na další startrekovský film, kde měl kapitán Kirk zabránit Klingonům v zasahování do atentátu na Johna F. Kennedyho, Paramount odmítl.

Místo toho studio najalo producenta Harveyho Bennetta, který nikdy žádný díl Star Treku neviděl. A ukázalo se, že je to to nejlepší, co se dalo udělat. Bennett se podíval na všechny díly seriálu a rozhodl, že Kirk potřebuje silného protivníka, kterého našel v geneticky modifikovaném mutantovi Khanovi z epizody nazvané Vesmírné sémě. Na scénář dohlížel i režisér filmu, který také nikdy předtím Star Trek nesledoval, Nicholas Meyer (mj. autor působivé sci-fi o cestování časem Time After Time). Zřejmě právě díky jeho verzi scénáře, kterou prý stihl udělat za pouhých dvanáct dní, se z Khanova hněvu stala tak chytlavá a komplexní záležitost.

Z filmu Star Trek II: Khanův hněv (1982)|foto: Paramount Pictures

Bennett, Meyer a další scenárista Jack B. Sowards pojali návrat posádky hvězdné lodi Enterprise jako dobrodružnou sci-fi, která je ale nesrovnatelně méně prkenná a naivní, než často byl původní televizní Star Trek, v němž ještě dožíval duch levných padesátkových sci-fi filmů. Khanův hněv naopak celé univerzum Hvězdné flotily modernizoval, počínaje podobou uniforem a interiéru kosmické lodi Enterprise a konče několika nebývale temnými nebo brutálními scénami. Star Trek II tak nastavil tón, který později převzala Nová generace a další startrekovské seriály.

Tvůrci druhého dílu správně odhadli nejen to, že musí své hrdiny obléct do slušivějšího hávu. Poznali také, že velká část fanoušků seriál vůbec nesleduje kvůli futuristickým technologiím, exotickým mimozemšťanům a dalším rekvizitám vědeckofantastického žánru. Spíš je zajímají postavy, jejich vztahy a vnitřní dilemata. V Khanově hněvu tak nejde o zkoumání vzdálených galaxií, ale o dramata hlavních hrdinů. Genetický mutant Khan je zčásti démonická a zčásti tragická postava. Také kapitán Kirk se tu mění v muže ve středních letech, který bilancuje svůj dosavadní život. Rozměr vyložené tragédie ale příběhu dodávají dvě témata, která jsou pro Star Trek dnes už ikonická – neřešitelný test Kobayashi Maru, se kterým se Kirk vypořádal hodně nestandardním způsobem, a filozofie pana Spocka, podle níž potřeby mnohých převažují nad potřebami menšiny.

Kromě toho je to ale také velkolepé svižné dobrodružství s množstvím akčních scén a na svou dobu působivých speciálních efektů od společnosti Industrial Light & Magic (ILM), která pracovala na Star Wars. Po prvnímu dílu se Paramount rozhodl, že druhý Star Trek bude mnohem levnější, stál pouhých 11 milionů dolarů. Bennett byl producent, který měl velké zkušenosti s televizními projekty, takže uměl úsporněji hospodařit s přidělenými prostředky. Značná část rozpočtu navíc šla právě do speciálních efektů. Kromě tehdy dost působivých kosmických sekvencí natočených s různě velkými miniaturami kosmických lodí ILM do filmu zapracovala i počítačovou animaci. Khanův hněv je jeden z prvních filmů, kde se objevuje digitální grafika. Film ostatně pochází ze stejného roku jako průkopnický projekt této technologie Tron. Sekvence z Khanova hněvu ukazující účinky zařízení zvaného Genesis, které dokáže bleskurychle terraformovat pustou planetu, byla vytvořená kompletně pomocí počítačové animace. Na této pasáži dělali animátoři, kteří se pár let poté odtrhli od Lucasova ILM a založili dnes proslulou společnost Pixar.

Khanův hněv zanechal ve vesmíru Star Treku tak ostrou rýhu, že se k němu tvůrci pozdějších filmů opakovaně vraceli. Restart celé série, film Star Trek od J. J. Abramse z roku 2009 se znovu zaobírá testem Kobayashi Maru a zápletka jeho pokračování Star Trek: Do temnoty z Khanova hněvu přímo vychází – postavu Khana tu hraje Benedict Cumberbatch. Silně ovlivněný Meyerovým filmem je ale i film Star Trek: Nemesis, kde vystupuje posádka ze seriálu Nová generace.

O tom, jak moc tenhle film, který je dodnes považovaný za jeden z klenotů startrekovského univerza, zestárnul nebo nezestárnul, se můžete přijít přesvědčit do kina Aero v úterý 18. června od 20:30, kde zahájí cyklus promítání Ektoplasma v Aeru. Žijte dlouho a blaze.