Entomologie lidské mizérie: nulajednanulanula a Boost na nových deskách ventilují temné emoce
V Plzni (a Praze) usazené kapely Boost a nulajednanulanula se obě pohybují na hardcorovém půdorysu, ale jinak hrají hudbu docela odlišnou. Boost, kteří debutují albem Tribal Culture, staví na hodně hrubém, až primitivním výrazu, zatímco nulajednanulanula, kteří se vrací s deskou Život je pomalá smrt, vyznávají elegantnější a hlavně emocionálně vyšponovanější pojetí žánru.
Na své předešlé desce Liebe aus Sudeten se nulajednanulanula loučili s krajem, ve kterém vyrůstali, a temného náhledu na svět se nezbavili ani na novém albu. „Hlavní je nezapomenout rozsvítit další okna paneláků, na znamení, že ještě žiju,“ zpívají v titulní skladbě nové desky, kterou zdobí velkoryse pojatý přebal vinylu. A přestože se kapela protentokrát spojila s labelem, DIY přístupu zůstala věrná mimo jiné tím, že náročné obaly sama kus po kusu kompletuje.
Když Tomáš z Boost vybral do playlistu kapelu Executioner’s Mask, která navazuje na gotiku 80. let, nepřímo tím poukázal i na přístup své vlastní kapely. Boost totiž rovněž oživují estetiku, jakou si spojíme s dřívějšími dekádami, ale podobně jako kapelní grafik Aleš Rubáš tak činí mimořádně svěžím a přitažlivým způsobem. Dvě kapely, jeden label, shodná energie.
Uznávají zástupci kapel nulajednanulanula a Boost institut metalového hrdiny? Měsíc a den po vydání svých desek dorazili do Modelářů, aby rozebrali nejen cestu pod hlavičku labelu Day After.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
