Extrémní teploty jsou tady. Ohrožují Amazonii i olympiádu. Výstrahy platí pro desítky milionů lidí

Fyzická síla a duševní zdatnost k sobě neoddělitelně patřily. Tento koncept koncem 19. století oslovil Coubertina, který věřil, že moderní hry by měly znovu spojit „svaly a mysl“.
V roce 1912 se proto na olympijských hrách ve Stockholmu konaly první umělecké soutěže, které zahrnovaly literaturu, malířství, sochařství, hudbu a architekturu. Prvním dílem, oceněným zlatou medailí, byla „Óda na sport“, napsaná pod pseudonymem samotným Coubertinem. Myšlenka uměleckých soutěží ale nezískala od počátku přílišnou podporu veřejnosti a v prvním roce se přihlásilo jen málo účastníků.

Účast v uměleckých soutěžích se sice postupně zvyšovala, ovšem literární kategorie, zejména poezie, byly často terčem kritiky pro svou květnatost a malý zájem významných básníků. Po olympijských hrách v Londýně v roce 1948 byly umělecké soutěže zrušeny. Důvodem byly mimo jiné problémy s definováním amatérského statusu umělců, který je pro účast na olympijských hrách ve všech disciplínách nutný. Umělecké soutěže ale pohřbila také obecně nízká kvalita předkládaných děl.

I když se Pierre de Coubertin zániku uměleckých soutěží nedožil, ve svých pamětech uvedl, že hlavní těžkostí při prosazování uměleckých soutěží na olympiádě byl „strach veřejnosti z klasiky“ a nedostatečné porozumění sportovní tématice v umění.

Zmíněné letiště je známé svou hi-tech infrastrukturou a nedávno ho pochválil podnikatel Elon Musk slovy: „USA musí dohnat náskok.“

Nyní provozovatel letiště zahajuje projekt Smart Travel, jehož cílem je nainstalovat biometrické senzory do všech identifikačních kontrolních míst na letišti, od odbavovacích přepážek přes imigrační kabiny, bezcelní pokladny, salónky leteckých společností až po nástupní brány. Ověřit totožnost cestujícího tak půjde například pomocí rozpoznání obličeje nebo oční duhovky.

V Abú Dhabí se tyto technologie už v některých částech letiště používají, zejména na letech provozovaných partnerskou leteckou společností Etihad Airlines. Přesto je ambice rozšířit se tento způsob odbavování na všechny cestující průlomová.

V průzkumu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) z října 2023 75 % cestujících uvedlo, že by možnost používání biometrických údajů upřednostnili před papírovými pasy a palubními vstupenkami. Pro zbývajících 25 % lidí, kterým použití biometrických senzorů nevyhovuje, bude podle informačního oddělení letiště i nadále možné projít kovenčnějším ověřením identity prostřednictvím cestovních dokladů.

Také ostatní letiště po celém světě začínají méně spoléhat na papír a více na biometrické údaje. Ve zprávě IATA z října 2023 46 % respondentů uvedlo, že tuto technologii v rámci letišti už použilo. Žádné letiště však není oficiálně považováno za letiště bez pasů. Dalším z pionýrů v kompletním přechodu na identifikaci cestujících pomocí biometrických údajů je singapurské letiště Changi, nebo mezinárodní letiště v Hongkongu.

Staří Egypťané postavili Stupňovitou pyramidu pro faraona Džosera ve 27. století př. n. l. Šlo o nejvyšší stavbu své doby, vysokou asi 62 metrů. Vzhledem k váze jednotlivých kamenných bloků okolo 300 kilogramů zůstávalo léta záhadou, jak mohl být monument vybudován do takové výšky.

Tým francouzských vědců prozkoumal krajinu v okolí pyramidy a následně tunely a interiér stavby. Podle zjištění badatelů mohli staří Egypťané používat vodní systém. Nová studie totiž naznačuje, že postavili uvnitř pyramidy vodní výtah, pomocí něhož se těžké kameny mohly komorou zvedat, píše server CNN.

Pyramidy v Gíze|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

„Zatímco u malých staveb mohla být jedinou technologií lidská síla a nakloněná rovina, u velkých pyramid mohlo být použito i něco jného,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Dr. Xavier Landreau, generální ředitel soukromého výzkumného ústavu Paleotechnic v Paříži.

Hydraulický výtah by nebyl jedinou staroegyptskou technologií na principu vody. „Staří Egypťané se proslavili průkopnictvím v hydraulice díky kanálům pro zavlažování polí a lodím pro přepravu obrovských kamenů,“ cituje výzkumníky New York Post.

Autoři výzkumu se zároveň shodli na tom, že systém pravděpodobně nebyl trvale naplněn vodou. Spíše předpokládají, že dostatek vody mohly jednorázově dodat bleskové záplavy. Ve studii zveřejněné v časopise Plos One také poznamenali, že je třeba provést další výzkum, aby přesně věděli, k jakým srážkám a záplavám v tomto období docházelo.

Reklama s názvem Drahá Sydney vyobrazovala otce, který pomocí chatbota Gemini AI společnosti Google pomáhal své dceři napsat dopis její oblíbené atletce, americké překážkářce a sprinterce Sydney McLaughlin-Levrone. Marketingový tah ovšem vzbudil více kontroverzí než zájmu o aplikaci. Většina kritiků nechápe, proč chce Google nahradit dětskou kreativitu slovy generovanými jazykovým modelem. Jak napsal server CNN, reklama podtrhla širší obavy z umělé inteligence, že by tato technologie mohla připravit o práci lidi v kreativních oborech.

Na svém blogu sdílela obavy i Shelly Palmer, teoretička médií na S. I. Newhouse School of Public Communications na Syrakuské univerzitě. „Pokud se tento přístup ke komunikaci rozšíří (a Google tvrdí, že bude usilovně pracovat na tom, aby se tak stalo), povede to k budoucnosti, které budou dominovat homogenizované způsoby vyjadřování. Vzhledem k tomu, že se stále více lidí spoléhá při vytváření obsahu na umělou inteligenci, je snadné si představit budoucnost, v níž bohatství lidského jazyka a kultury postupně mizí,“ napsala mimo jiné.

Společnost Google nejprve reklamu obhajovala. Lidé ji však obviňovali z toho, že místo autentičnosti podporuje automatizaci, zejména u dětí. Nyní proto obrátila. „Ačkoli se reklama před odvysíláním důkladně testovala, vzhledem ke zpětné vazbě jsme se rozhodli reklamu postupně vyřadit z rotace na olympijských hrách,“ uvedl mluvčí společnosti Google v prohlášení.

Hashtag #bratsummer ovládl sociální sítě a kulturní vliv této značky pořád roste. Od chvíle, co britská hudebnice Charli XCX v červnu vydala své album Brat, kraluje fluorescenční zelená barva létu. Jen na TikToku je „Brat green“ zaznamenána u více než 22 milionů příspěvků.

Dříve spíše neoblíbená barva zaplavila po vydání alba nejen módní a kosmetický průmysl. Podle dat společnosti Auto Trader vzrostl počet zobrazení inzerátů s vozy zelené barvy o neuvěřitelných 24 procent. „Kultura a trendy jdou ruku v ruce s chováním spotřebitelů,“ řekla Erin Bakerová, šéfredaktorka časopisu Auto Trader.

„‚Brat Green‘ a ‚Brat Summer‘ vneslo do populární kultury a automobilového průmyslu novou energii. Spojení Charli XCX s automobily v souvislosti s její současnou celosvětovou všudypřítomností nepochybně sehrálo roli v nárůstu zájmu o zelená auta. Odráží to touhu spotřebitelů být součástí ducha doby a zapojit se do estetiky svým 'Brat green' automobilem.“

Slovo „spratek“ obvykle evokuje vyčleňování se a pocity úzkosti spojené s dospíváním, „summer brat“ je ale o přijetí svých nedokonalostí a zároveň o přijetí chaosu, vysvětlil server Today. Samotná Charli XCX popsala charakter alba Brat jako „já, moje chyby a moje ego v jednom“.

Brat estetika tak nemůže být vzdálenější trendu „clean girl“, který ovládl módu v roce 2022. „Může to být trochu trashy,“ řekla v červnu zpěvačka v rozhovoru pro The News Movement. „Stejně jako krabička cigaret a zapalovač Bic. A třeba bílý top na ramínka bez podprsenky. To je tak nějak všechno, co potřebuješ.“

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 procent, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, na rozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ uvedla Kristýna Havligerová z iniciativy.

Větší problém je podle Havligerové u plechovek, které se téměř netřídí. Tři ze čtyř plechovek totiž končí v komunálním odpadu. V Česku se sice podaří podle společnosti EKO-KOM vytřídit asi třicet procent plechovek, ani z jedné ale nevznikne žádná nová plechovka.

Iniciativa pro zálohování navrhuje opakované využití obalů v takzvané uzavřené materiálové smyčce. Vyžaduje to až o 95 procent méně energie a produkuje až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu.

„Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě jako dále už nezrecyklovatelný produkt, například dětské pleny či koberečky do auta, nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,“ dodává Havligerová.

Ministerstvo životního prostředí v současnosti připravuje novelu, podle které by mělo vzniknout až 11 tisíc odběrových míst.

„Plošný zákaz žebrání se zvířaty by totiž mohl být v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, který vnímá žebrání jako základní lidské právo. Zákaz by se tak mohl týkat zřejmě pouze určitých míst ve městě,“ vysvětlil primátorův náměstek Jiří Pospíšil z TOP 09. Podle Pospíšila ale ministerstvo nemělo výhrady k zákazu buskingu.

Zákaz žebrání by se měl týkat zejména centra města. O novelách by měl legislativní výbor zastupitelstva hlasovat v říjnu.

Smyslem obou úprav je podle magistrátu chránit bezpečnost kolemjdoucích osob, které mohou zvířata ohrozit. Při umělecké produkci se podle odůvodnění nemůže umělec zvířeti dostatečně věnovat a zabezpečit jej proti nepředvídatelným reakcím vůči divákům. Stejně tak v případě žebrání může podle dokumentu zvíře zaútočit na kteroukoliv osobu a způsobit jí zranění.

„Ano, můj emfyzém způsobily roky kouření, kouření jsem miloval a miluju tabák, jeho vůni, to, když se zapaluje cigareta, jejich kouření – ale to si vybralo svou daň, kterou je moje onemocnění. Už dva roky nekouřím a podle posledních vyšetření jsem na tom vzhledem k tomu, že mám emfyzém, skvěle. Jsem šťastný a do důchodu nikdy nepůjdu,“ uvedl Lynch na sociálních sítí.

Lynch tak popřel, že by se kvůli rozedmě vzdal kreativní činnosti. Už během celosvětové pandemie koronaviru pracoval režisér na dálku. Server Pitchfork připomíná například jeho video projekt „What is David Working on Today“ nebo předpovědi počasí, které sdílel na YouTube. Na začátku srpna také vydal společně s americkou zpěvačkou Chrystabell desku Sublime Eternal Love.

Vědci se obávají, co by zvýšené teploty mohly znamenat pro budoucí zdraví antarktického kontinentu. Důsledky by podle nich mohly zasáhnout miliony lidí na celém světě. Na Antarktidě je totiž uložena většina ledu planety. Kdyby všechen roztál, zvýšila by se průměrná hladina světového oceánu o víc než 46 metrů. Ale i kdyby roztály jen menší ledové útvary, bylo by to pro světová pobřežní města katastrofální. Hladina by v tom případě mohla podle odhadů vědců stoupnout zhruba o 3 metry.

Podle odborníků je možné, že se podobné vlny veder budou v budoucích zimách opakovat. Zároveň hrozí, že pokud budou takové teploty v zimě, nebude Antarktidě připravená na léto. A bude náchylnější k další vlně veder.

Podle výzkumného meteorologa z Antarktického meteorologického výzkumného a datového centra na Wisconsinské univerzitě v Madisonu by zvýšené tání také mohlo potenciálně změnit globální oceánské proudy. Ty významně ovlivňují klima na celém světě.

Je to druhá významná vlna veder, která se udála za poslední dva roky. Minulý březen teplota na některých místech Antarktidy stoupla o 21 stupňů Celsia nad normál. To byly zatím nejextrémnější teploty, které vědci na téhle části planety zaznamenali. Podle Teda Scambose, glaciologa z Coloradské univerzity v Boulderu, sice současná vlna veder nedosáhla teplotních odchylek úrovně roku 2022, ale byla mnohem rozsáhlejší a dlouhodobější.

Nedávné oteplení představuje významný problém pro ledové pokrytí tohoto kontinentu. Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Proceeding of the National Academy of Sciences se tání ledu na Antarktidě se za poslední čtyři desetiletí zrychlilo o 280 procent.