Fenomén Valheim. Hráče pohltil ošklivý, ale geniálně detailní vikinský boj o přežití

Valheim opravdu patří k senzacím – během prvního měsíce si ho koupilo přes 5 milionů hráčů –, ačkoliv na první pohled asi nikoho příliš neoslní. Jeho grafika dokáže být nesmírně krásná, a přitom naprosto odporná v ten samý moment, a to kvůli nižšímu počtu polygonů a nízkému rozlišení textur, kompenzovaných hezkým nasvícením. I hratelností Valheim tak trochu klame tělem, jeho survivalová složka, kde hráči bojují o přežití naplňováním základních potřeb, je do jisté míry upozaděná a dobrovolná.

Jeho hlavním esem je důraz na prozkoumávání rozlehlého světa, boj s mytologickými bestiemi, budování vlastní osady a také komunitní rozměr, kdy se tomu všemu můžete věnovat s přáteli. Což je v době pandemie plusový bod prakticky pro každou hru, která alespoň trochu zvládne kompenzovat omezeními znemožněný sociální život.

Valheim má zároveň i jedno minus: má konec. Hra je sice zatím dostupná v předběžném přístupu a tvůrčí tým na ní stále ještě pracuje, po několika desítkách hodin se ale dá zdárně dokončit. I poté v ní ale je co dělat, jak dokázali třeba nadšení fanoušci, kteří na svém serveru postavili zdařilou repliku slavné Eiffelovy věže.

Kde jsou ve Valheimu ti slibovaní vikingové? Dá se plnohodnotně hrát i bez dalších hráčů? Pusťte si celý díl Questu a dozvíte se vše, co jste o explorativním survivalu potřebovali vědět.