Ferraty zpřístupňují prudké štíty hor všem. V tom je jejich krása i skrytá hrozba
Ferraty zvyšují dostupnost lezení pro širokou veřejnost. Za starých časů si takovou trasu se zábradlím mohl zbudovat pasáček, který měl vysoko v Alpách stádo krav, ke kterým docházel, anebo armáda, která z horských štítů informovala o dění na frontě. Letos je to 180 let od první turistické ferraty na rakouském vrcholu Hoher Dachstein. V současnosti jde o čím dál oblíbenější aktivitu, která zpestřuje trasy turistům a vede na místa, kam by se bez železného lana dostal málokdo.
Ale je to pořád lezení! Alespoň to tvrdí Martin Marek zvaný Čokař, jeden z designérů známé české ferraty Vodní brána u Semil. „Ferraty jsou taky horolezectví. Je to jednodušší, ale platí tu stejné zásady. Hlavně mít pokoru a nelézt tak, abych se nebyl schopen vrátit. Pokud se dodrží pár zásad, jako držet správně jištění a mít správné vybavení, je to skoro pro každého,“ říká Čokař a ukazuje mi při tom na Vodní bráně, jak správně cvakat karabiny.
Na ferraty je potřeba mít horolezecký sedák, ferratový set, který má dvě karabiny a mechanismus na zbrzďování pádů, horolezeckou helmu, dobré boty a případně rukavice. V Česku jsou ferraty spíš kratší, snadno dostupné a vhodné na trénování, pokud se chce člověk vydat výš. V Alpách existuje obrovské množství zajištěných cest a jejich druhů.
Do vysokých hor je dobré vydat se ze začátku s někým zkušenějším, s horským vůdcem nebo průvodcem. Jde o certifikované profesionály, kteří jsou zodpovědní za bezpečnost svých klientů v průběhu výpravy. Pokud tohle všechno klapne a k tomu i počasí, dá se zažít na ferratách spousta dobrodružství s dalekými výhledy, správnou mírou adrenalinu a získat na chvíli nadhled nad civilizací, která nás jinak nekompromisně pohlcuje.
Co dělat, když na ferratě přijde bouřka? Je dobré se držet železného lana, nebo lézt přímo po skále? A jak se leze na 3,5 tisíce m n. m. vysokou Cima Presanella? Poslechněte si celou Vlnu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
